Češi letos na dovolené stráví v průměru 9 dní

Praha – Češi tráví na zahraničních dovolených stále méně času. Letos to bude devět dní proti loňským 10,4 dne. Dalším trendem je tlak na cenu, což vede k nárůstu individuální dopravy na úkor charterů. Vyplývá to z údajů Evropské cestovní pojišťovny. U této společnosti si také stále více lidí sjednává pojištění pro případ, že by museli svou dovolenou zrušit.

Kvůli nejisté situaci v oblíbených letoviscích, jako je Egypt nebo Řecko, se čeští cestovatelé zdráhají platit zájezdy dlouho dopředu a klesá tak počet objednaných dovolených tzv. na první chvíli. Cestovní kanceláře naopak očekávají větší počet zájezdů koupených na poslední chvíli. „Klienti zůstávají obezřetní, posouvají rozhodnutí, kdy dovolenou uhradí a kam pojedou,“ poznamenal obchodní a marketingový ředitel ECP Ondřej Rušikvas.

Na dovolenou dlouhodobě nejraději jezdíme do Chorvatska, o druhou příčku nejoblíbenější destinace bojují Turecko s Bulharskem. Další stálice Egypt o tuto pozici kvůli neklidné situaci v zemi přišla. Stále populární zůstává také Řecko, ekonomické problémy jihoevropské země nás zatím neodradily. „Situace v zemi bude taková, že umožní cestovatelům do Řecka jet,“ věří Rušikvas.

Ilustrační foto
Zdroj: Vladimír Šimíček/ISIFA/SME

Češi se v posledních letech čím dál častěji vydávají na dovolenou individuálně místo s cestovními kancelářemi. Dokazují to klesající čísla charterových letů, kterými se do ciziny přepravuje drtivá většina organizovaných zájezdů. Minulý rok takto letělo o pět procent méně lidí než dříve. ECP přesto dramatické změny v chování tuzemských dovolenkářů neočekává. „Individuální cesty mohou narůst více než charterové cesty, organizovaná dovolená bude ale stále populární,“ konstatoval člen představenstva ECP Rušikvas.

Proti nepokojům na dovolené se pojistit nedá

„Stále více lidí si také sjednává pojištění storna zájezdu pro případ, že by dovolenou museli zrušit. V současnosti to jsou už téměř tři čtvrtiny našich klientů,“ uvedl Rušikvas. Zároveň však upozornil, že toto pojištění nezajistí klientům vrácení peněz, pokud v zemi, kam míří, nastanou neočekávané politické změny. Proti tomu ani pojistit nelze. „Cestovní kanceláře spíše zareagují tak, že převedou své klienty do jiných destinací,“ upozornil.

6 minut
Rozhovor s Ondřejem Rušikvasem
Zdroj: ČT24

Dalším trendem má být růst zájmu o celoroční pojištění. To začala ECP nabízet s cestovními kancelářemi Fischer a Nev-Dama a hodí se především pro rodiny s dětmi. Podle mluvčího CK Fischer Daniela Plovajka cestuje třetina klientů s cestovní kanceláří více než jednou ročně, vedle letní dovolené jsou to například cesty v zimě na hory nebo jarní a podzimní zájezdy. Zhruba 80 procent zákazníků pak volí k základnímu pojištění ještě připojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...