Souhrnná data z Evropské unie ukazují, že roční průměrná mzda v České republice v roce 2014 činila necelých 345 tisíc korun, což je 37 procent průměru Evropské unie. Česku tak v žebříčku patří 19. místo mezi evropskými zeměmi. Podle statistiků odměny neodpovídají hospodářské výkonnosti, poslední dva roky se ale mzdy zvyšují rychleji.
Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 tisíc korun. Nejvyšší mzdy jsou v Lucembursku, Dánsku nebo Irsku. Naopak nejnižší mzdy jsou v Bulharsku nebo Rumunsku. Na tiskové konferenci o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Česká republika je podle těchto statistik vcelku standardní evropskou ekonomikou, v žádném třídění nevyčnívá, ale patří spíše do východní než západní části Evropy,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
Kupní síla průměrné mzdy v tuzemsku je na úrovni 59 procent průměru EU. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly byl přitom v Česku v roce 2014 na 86 procentech průměru EU. „Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ uvedl Holý. Podobně je na tom podle něj Litva. „Dalo by se tedy říci, že Češi a Litevci jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy,“ dodal.
Platy v západní Evropě rostou pomaleji
Česko podle údajů patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci. Podobně je na tom Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii. „Česká republika tak není rovnostářská země. Máme širší distribuci mezd. Největší nerovnosti jsou v nejchudších ekonomikách,“ uvedl Holý.
Podle indexu nákladů práce mzdy v západoevropských zemích přitom rostou v posledních letech pomaleji, upozornili statistici. Postupně se tak sbližují s úrovní výplat v dalších státech Unie. Od roku 2008 podle údajů ČSÚ stouply hodinové mzdové náklady například v Bulharsku reálně o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent, v Česku pak o 17 procent. V Německu to přitom bylo jen o osm procent a například v Portugalsku klesly o 12 procent. V celé EU se náklady na mzdy zvýšily o tři procenta.
- Švýcarsko - 1 986 065
- Lucembursko - 1 624 695
- Norsko - 1 619 711
- Dánsko - 1 520 840
- Irsko - 1 266 243
- Belgie - 1 258 368
- Švédsko - 1 234 387
- Finsko - 1 231 331
- Island - 1 214 618
- Nizozemsko - 1 197 768
- Rakousko - 1 167 179
- Německo - 1 126 953
- Spojené království - 1 082 487
- Francie - 993 556
- Itálie - 950 054
- Evropská unie - 929 900
- Španělsko - 754 129
- Kypr - 693 584
- Slovinsko - 619 713
- Malta - 600 054
- Portugalsko - 476 238
- Estonsko - 370 594
- Česká republika - 344 768
- Slovensko - 334 664
- Polsko - 318 750
- Lotyšsko - 294 989
- Turecko - 285 297
- Maďarsko - 284 361
- Litva - 242 896
- Černá Hora - 241 602
- Srbsko - 193 254
- Rumunsko - 183 700
- Makedonie - 181 305
- Bulharsko - 158 480
Co se týče detailů samotného průzkumu, Eurostat získal záznamy o 127 milionech zaměstnanců. V rámci sběru dat nesledoval plošně zemědělství a nepovinně údaje poskytovala veřejná správa a podniky menší než s deseti zaměstnanci. Data také neobsahují údaje za Chorvatsko a Řecko. Navíc nezohledňují počet odpracovaných hodin v jednotlivých státech.
