Češi dělají ze svých bytů hotely. Vláda vymýšlí, jak tomu dát pravidla

Nahrávám video

Pravidla, jimiž chce vláda „zkrotit“ sdílenou ekonomiku, by zřejmě nejvíce dopadla na turistické ubytovací služby, jako je AirBnB nebo Couchsurfing.

Češi objevují kouzlo sdílené ekonomiky. Pronajímají byty turistům, využívají spolujízdu, vyměňují přes internet zboží za jiné. Chybí však pravidla. Podle řady politiků není jasné, kde končí sdílená a začíná už šedá ekonomika. Vláda si proto nechala zpracovat analýzu.

Ministři končící vlády teď připraví návrhy změn zákonů, které budou reagovat třeba na rozmach sdíleného ubytování. Uvést do praxe by je ovšem měla až další vláda.

„Jsou nové obory, dávají lidem práci, je ale problematické určit hranici, kdy se jedná o skryté podnikání, nebo občasný přivýdělek,“ uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).

Kdo (ne)platí daně?

Například ubytování turistů se stává čím dál populárnější. Jen loni jich přes 700 tisíc našlo nocleh v Česku prostřednictvím sdílené ekonomiky. Meziročně jde o šedesátiprocentní nárůst. Největší zájem je o pokoje a byty v centru Prahy.

Turisté se zpravidla ubytují na tři noci. Například v centru zaplatí za pokoj průměrně tisíc korun. Ne všichni majitelé bytů ale tyto příjmy přiznají a zdaní.

„Není fér, abych já musela platit a odvádět daně, poplatky městu a poskytovatelé služeb AirBnB se tomu mohli úplně vyhnout,“ stěžuje si ředitelka Hotelu Emblem Helena Valtrová.

Společnost AirBnB ve svém prohlášení pro ČT uvedla, že „chce společně s Českou republikou pracovat na jasných pravidlech, která mají oddělit místní rodiny, jež sdílejí své domovy, a profesionální provozovatele“.

Filip Dvořák z Hospodářské komory Prahy 1 odhaduje, že zhruba třetina těch, kteří turistům ubytování poskytují, je oficiálně vedená na radnici. Už podle současných norem musí hostitelé z vydělaných peněz platit daně a splňovat třeba i ohlašovací povinnost.

Velkým problémem podle pražských politiků jsou lidé, kteří skupují byty a využívají je jako malé hotely. „Musí být nějaké časové omezení. Například v Barceloně je to dva nebo tři měsíce a podobně,“ míní starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).

  • Ministrům má přinést aktuální pohled na to, jak a zda vůbec sdílenou ekonomiku efektivně regulovat. Na jejím základě rozhodne kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) o dalším postupu.
  • Politici mají několik možností: pravidla pro sdílenou ekonomiku zakotvit do současných zákonů, připravit komplexní novelu nebo vyčkat až na rozhodnutí soudů v případných sporech.
  • Mezi kritiky patří Alexander Bellu, stranický expert ODS pro digitální společnost: „Teze, které se v dokumentu vlády objevují, ukazují realitu, která je dávno známá.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 7 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled