Češi dělají ze svých bytů hotely. Vláda vymýšlí, jak tomu dát pravidla

5 minut
Sdílená ekonomika získává v Česku popularitu
Zdroj: ČT24

Pravidla, jimiž chce vláda „zkrotit“ sdílenou ekonomiku, by zřejmě nejvíce dopadla na turistické ubytovací služby, jako je AirBnB nebo Couchsurfing.

Češi objevují kouzlo sdílené ekonomiky. Pronajímají byty turistům, využívají spolujízdu, vyměňují přes internet zboží za jiné. Chybí však pravidla. Podle řady politiků není jasné, kde končí sdílená a začíná už šedá ekonomika. Vláda si proto nechala zpracovat analýzu.

Ministři končící vlády teď připraví návrhy změn zákonů, které budou reagovat třeba na rozmach sdíleného ubytování. Uvést do praxe by je ovšem měla až další vláda.

„Jsou nové obory, dávají lidem práci, je ale problematické určit hranici, kdy se jedná o skryté podnikání, nebo občasný přivýdělek,“ uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).

Kdo (ne)platí daně?

Například ubytování turistů se stává čím dál populárnější. Jen loni jich přes 700 tisíc našlo nocleh v Česku prostřednictvím sdílené ekonomiky. Meziročně jde o šedesátiprocentní nárůst. Největší zájem je o pokoje a byty v centru Prahy.

Turisté se zpravidla ubytují na tři noci. Například v centru zaplatí za pokoj průměrně tisíc korun. Ne všichni majitelé bytů ale tyto příjmy přiznají a zdaní.

„Není fér, abych já musela platit a odvádět daně, poplatky městu a poskytovatelé služeb AirBnB se tomu mohli úplně vyhnout,“ stěžuje si ředitelka Hotelu Emblem Helena Valtrová.

Společnost AirBnB ve svém prohlášení pro ČT uvedla, že „chce společně s Českou republikou pracovat na jasných pravidlech, která mají oddělit místní rodiny, jež sdílejí své domovy, a profesionální provozovatele“.

Filip Dvořák z Hospodářské komory Prahy 1 odhaduje, že zhruba třetina těch, kteří turistům ubytování poskytují, je oficiálně vedená na radnici. Už podle současných norem musí hostitelé z vydělaných peněz platit daně a splňovat třeba i ohlašovací povinnost.

Velkým problémem podle pražských politiků jsou lidé, kteří skupují byty a využívají je jako malé hotely. „Musí být nějaké časové omezení. Například v Barceloně je to dva nebo tři měsíce a podobně,“ míní starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).

  • Ministrům má přinést aktuální pohled na to, jak a zda vůbec sdílenou ekonomiku efektivně regulovat. Na jejím základě rozhodne kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) o dalším postupu.
  • Politici mají několik možností: pravidla pro sdílenou ekonomiku zakotvit do současných zákonů, připravit komplexní novelu nebo vyčkat až na rozhodnutí soudů v případných sporech.
  • Mezi kritiky patří Alexander Bellu, stranický expert ODS pro digitální společnost: „Teze, které se v dokumentu vlády objevují, ukazují realitu, která je dávno známá.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...