Washington – Ke koordinované intervenci jsou podle agentury Reuters připraveny přední centrální banky, pokud by víkendové výsledky řeckých voleb rozkolísaly finanční trhy. Agentuře Reuters to potvrdilo několik zdrojů blízkých skupině G20. Připravená je i Evropská centrální banka (ECB), která je v případě nutnosti dodá do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Volby přitom nejsou jen v Řecku, souběžně se budou konat i ve Francii a v Egyptě.
Centrální banky zakročí, pokud řecké volby rozkolísají trhy
„Centrální banky se připravují na koordinovaný zásah, který by znamenal, že poskytnou likviditu,“ řekl zdroj, který je obeznámen s obsahem jednání zahraničních diplomatů a finančních expertů. Totéž později potvrdily další zdroje.
Britský ministr financí George Osborne už ve čtvrtek řekl, že britská vláda spolu s tamní centrální bankou budou spolupracovat s využitím nových nástrojů měnové politiky. Smyslem je podle něj zabránit nedostatku úvěrů a podpořit finanční trhy v době, kdy je ohrožuje dluhová krize.
ECB je také připravena podpořit banky, chce ale aktivitu od politiků
V případě nutnosti je připravena i Evropská centrální banka (ECB), která by do finančního systému nalila další likviditu, aby podpořila komerční banky. „Eurosystém bude nadále poskytovat likviditu solventním bankám, pokud to bude zapotřebí,“ poznamenal Draghi. Eurosystém tvoří ECB a centrální banky v každé členské zemi eurozóny.
GALERIE
Mario Draghi zdroj: ISIFA
ECB koncem loňského a začátkem letošního roku poskytla komerčním bankám v eurozóně levné tříleté úvěry v celkovém objemu přes bilion eur (více než 25 bilionů Kč). Draghi ale upozornil, že dopady této pomoci se ještě zcela neprojevily.
„Politické možnosti jsou teď důležitější než nástroje měnové politiky,“ řekl Draghi. Mít společnou evropskou měnu podle něj znamená upevnit základy. Tedy zajistit, že nadnárodní instituce budou mít v každé členské zemi více pravomocí a vliv na finanční i hospodářskou politiku.
Na stejné konferenci vystoupil i člen vedení ECB Peter Praet. Podle něj by se členské země eurozóny měly vzdát části své suverenity, pokud chtějí, aby eurozóna přežila. Podobně jako Draghi přitom řekl, že centrální banka může v krizovém období poskytnout jen přechodnou úlevu, jádro problémů ale musí vyřešit sami politici.
Peter Praet, člen vedení ECB
„Je třeba udělat další kroky, aby jednotnou měnovou politiku doplnil ucelenější rámec pro bankovní dohled, řešení problémů a pojištění vkladů. Pokud toho máme dosáhnout, pak se země eurozóny budou nutně muset vzdát větší části národní suverenity.“
Draghi dodal, že on a jeho kolegové, kteří pracují na změně pravidel pro fungování eurozóny, budou mít více informací už velmi brzy. Veškerou práci prý činí s ohledem na nadcházející summit Evropské unie, který se bude 28. a 29. června konat v Bruselu.
Fed
Jeden ze zdrojů v USA upozornil, že řecké volby nebudou znamenat definitivní signál toho, co lze ve vývoji evropské dluhové krize dál čekat. Připouští ale, že neobvyklý souběh důležitých voleb hned ve třech zemích je důvodem k obezřetnosti. Centrální banky prý chtějí zajistit, aby finančním systémem vždy protékal dostatek hotovosti.
Připravenost centrálních bank zvýšit objem likvidity se může stát klíčovým tématem pro nadcházející summit G20 v mexickém Los Cabos. Konat se bude začátkem příštího týdne a všeobecně se očekává, že se zaměří právě na dluhovou krizi v eurozóně.