Brusel - Čerstvá čísla o vývoji cenové hladiny v zemích platících eurem ekonomy příliš nepotěšila. Inflace zde totiž velmi prudce zpomalila z prosincových 1,6 procenta na lednových 1,1 procenta. Vývoj ekonomiky se tak ubral směrem, který může eurozónu zavést do deflace. Ta by měla na hospodářství stižené krizí velmi tvrdé dopady. Trh se nyní snaží uklidnit Evropská centrální banka, podle ní podobný scénář zatím nehrozí.
Zatímco inflaci, tedy postupné snižování hodnoty peněz, lze chápat jako zdravý projev rostoucí ekonomiky, deflace, která je jejím přesným opakem, představuje pro hospodářství velmi vážný problém, zvlášť pokud trvá dlouho. Hodnota peněz totiž roste a spolu s ní roste i hodnota dluhů. Firmám se tak nevyplácí investovat a musí propouštět.
Jak bolestivá může deflace být, dobře vědí v Japonsku. Asijská velmoc se tímto problémem potýkala prakticky celá devadesátá léta. Jen na balíčcích podporujících spotřebitelskou poptávku utratila japonská vláda biliony jenů. To všechno v době vlečící se recese.
Bezbranné centrální banky
Svázané ruce má v deflační ekonomice i centrální banka. Proti inflaci může bojovat zvyšováním úrokových měr, které zdražují úvěry. Teoreticky je přitom může šroubovat donekonečna. Pokud však nastane deflace, centrální banka může úroky snižovat jen do té doby, kdy narazí na nulu. Ztratí tak nejsilnější nástroj monetární politiky.
Inflace razantně zpomaluje také v Česku. Prosincová meziroční inflace 3,6 procenta byla o 1,5 procentního bodu nižší, než ve své aktuální prognóze odhadovala Česká národní banka.
