Cena zlata klesá, blíží se k 1 700 dolarům za unci

Londýn - Cena zlata se dnes propadla k hranici 1 700 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Klesla tak již o více než 200 dolarů z úterního rekordního maxima nad 1 900 USD. Jde o největší pád od března 2008. Investoři totiž přesunují svou pozornost k rizikovějším aktivům. Rostly například ceny ropy či ceny evropských akcií. Podle odborníků ale jde o běžný výkyv a zlato začne do dvou měsíců znovu posilovat. Žlutý kov dlouhodobě zhodnocuje zhruba o třetinu ročně. Investiční specialista z GE Money Bank Milan Tomášek se domnívá, že pozitivní výhled může trvat i pět let.

Kolem poledne SELČ se cena zlata na promptním trhu snížila o 2,5 procenta na 1 707,09 dolaru za troyskou unci. Předtím klesla až na 1 702,44 dolaru. Z úterního rekordního maxima 1911,46 dolaru tak sestoupila již o více než deset procent.

K poklesu zájmu o zlato přispělo rozhodnutí komoditní burzy CME zvýšit obchodní marže s cílem snížit cenové výkyvy. Ve středu se cena zlata propadla o 4,3 procenta kvůli příznivým údajům o ekonomice Spojených států. Postihl ji tak nejprudší denní pokles od konce roku 2008.

Za předchozím růstem ceny žlutého kovu stálo snížení úvěrového ratingu Spojených států, spekulace o dalším uvolňování měnové politiky USA a obavy ohledně dluhové krize v eurozóně. Zlato je považováno za bezpečnou investici v období nejistoty.

Komentář obchodního ředitele Golden Gate Pavla Ryby:

„Růst zlata byl enormní a očekávali jsme mírnou korekci, ta se dostavila a je možné, že bude ještě nějakou dobu pokračovat,“ myslí si Ryba. Korekce podle něj může trvat zhruba šest týdnů přibližně až k 1 550 - 1 600 dolarů za troyskou unci, pak cena zlata opět poroste. Podle Ryby je téměř jisté, že hranice 2 000 dolarů bude překonána. „Zlato je bezpečným přístavem, představuje skutečnou diverzifikaci rizik pro investory v tom ohledu, že je to nějaká část finančních prostředků, které jsou vyjmuty z finančních trhů,“ domnívá se Ryba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...