Českým drahám se v pololetí snížil čistý zisk zhruba o třetinu, a to na 102 milionů korun. Pokles přičítají nákladní dopravě, provozované dceřinou firmou ČD Cargo. O možném propouštění zaměstnanců však nechtěl zatím předseda představenstva Českých drah Pavel Krtek spekulovat, uvedl v Ekonomice ČT 24.
Nákladní doprava má těžkou situaci na trhu, míní předseda představenstva Českých drah Pavel Krtek. Koláč nákladní dopravy je podle něho omezen a o trh se dělí poměrně velká konkurence, především v ucelených vlacích.
„Trh je na rozdíl od osobní dopravy plně liberalizován již několik let, jsou zde soukromí významní hráči, ale i desítky spedičních firem. Takže je určitý přetlak kapacit a komodity se tak nevozí. Klasický příklad je, že hnědouhelné elektrárny díky teplé zimě z roku 2014 na rok 2015 nemusely tolik naskladňovat a není tolik přepravovaných objemů,“ konstatuje Krtek.
ČD Cargo má dva segmenty. Jednak ucelené vlaky, což je vlak, který čítá více vozů vezoucích určitou komoditu, třeba uhlí nebo koks z dolu do hutí, a kde existuje podle Krtka tlak na jednotkové ceny a jednotkové marže. Ucelené vlaky tvoří dnes 65 procent tržeb nákladní dopravy Českých drah. A i přesto, že tato přeprava meziročně rostla o třista tisíce tun, klesly kvůli konkurenci ceny i marže.
Zároveň však ČD Cargo přepravuje i jednotlivé zásilky, tedy jednotlivé vozy – co vůz, to jiné zboží. „Tady je to náročnější, jsou tam vyšší fixní náklady, hlavně osobní, protože je tam manipulace,“ vysvětluje Krtek.
Zda se společnost chystá kvůli tomu propouštět, se však zatím vyjadřovat předseda představenstva nechtěl. „Takhle bych to neformuloval. Jsou tam odborové organizace a vše se musí projednat,“ uvedl. Společnost už si nicméně najala poradce a na vyjednávání s odbory se chystá, napsaly Hospodářské noviny.
ČD Cargo musí nyní podle Krtka zlepšit obchodní politiku a udržet klíčové zákazníky. Na konci roku přitom končí firmě kontrakt s Třineckými železárnami a v polovině příštího roku i smlouva s ostravským výrobcem oceli Arecelor Mittal. Podle Krtka jde ale také o slevy na železniční dopravní cestu. Kusové zásilky jí dnes v rámci sektoru na poplatcích mají, protože stát má zájem, aby zboží na železnici zůstalo.
Zatímco nákladní doprava živoří, v osobní se společnosti naopak daří, Českým drahám dokonce vynahrazuje pokles zisku z nákladních přeprav. A nestěžují si ani konkurenti. Od vstupu soukromníků do dálkové dopravy uběhly skoro čtyři roky – a právě jejich spoje zažívají prudký růst. RegioJet přepravil meziročně o třetinu cestujících víc, Leo Expres o čtvrtinu. „Ta čísla jsou povzbudivá, odpovídají zlepšující se kvalitě a také rostoucímu konkurenčnímu boji na hlavních linkách, říká editor ŽelPage.cz Juraj Kováč.
Obzvlášť u RegioJetu je nárůst vidět na počtu vagonů. Začínal se čtyřmi vagony na vlaku, teď jich přitom jezdí až deset. Úměrně tomu rostou i tržby – a firma očekává, že se letos poprvé dostane do zisku. „My jsme rostli jednak díky navýšení kapacity souprav, jednak díky tomu, že jsme doplnili na tu trasu spoje, které nejedou jen na to Ostravsko, ale jedou třeba až do Košic,“ říká mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.
Nejvytíženější českou linku z Prahy do Ostravy jezdí soukromníci bez dotací – a teprve se dostávají ze ztráty. Chtějí přilákat ještě víc cestujících – hlavně z osobních aut. „Myslím, že se bavíme v řádech desítek procent, že tam je prostor pro růst toho trhu,“ konstatuje majitel Leo Expresu Leoš Novotný.
A dálková doprava táhne i státní České dráhy – počet cestujících sice zůstal skoro stejný, ale dohromady najezdí víc kilometrů. „My vidíme, že cestující rostou v příměstské dopravě a na delší vzdálenosti,“ říká předseda představenstva společnosti České dráhy Pavel Krtek. Lidé podle něho raději jezdí do center měst vlakem, protože je to pro ně pohodlnější i rychlejší.
Dalším lákadlem Českých drah mají být i modernizované mezinárodní vozy. Ty se připravují například na lince Praha–Berlín–Hamburg.
