Cameron: Musíme zabránit velkým firmám v neplacení daní

Davos - Dalším dnem pokračuje Světové ekonomické fórum v Davosu. Slova se ujal britský premiér David Cameron, který se ve svém projevu obrátil především na zástupce velkých firem. Varoval je, že pokud chtějí podnikat ve Velké Británii, musejí zde platit i daně. Podle něj by se skupina zemí G8 měla zaměřit právě na to, jak zabránit velkým firmám v neplacení daní. Německá kancléřka Angela Merkelová později v Davosu varovala před oslabením strukturálních reforem v Evropě. Zároveň vyzvala země eurozóny, aby využily dluhové krize k modernizaci a posílení konkurenceschopnosti.

„Já jsem konzervativec, který je zastáncem nízkých daní. Rozhodně nejsem takovým konzervativcem, který by zastával názor, že podniky by žádné daně platit neměly,“ řekl britský premiér. Jednotlivci i podniky podle něj musejí platit svůj spravedlivý díl. „To je problém pro všechny země, nejen pro Británii,“ dodal.

„Firmy, které si myslí, že se mohou nadále vyhýbat placení spravedlivého podílu, anebo že mohou dál prodávat v Británii, a přitom si vytvářet stále komplexnější způsob placení daní v cizině, aby platily co nejméně, no tak ty se budou muset probudit do reality, protože veřejnost, která to od nich nakupuje, už toho má dost,“ prohlásil Cameron.

Cameron žádnou firmu nejmenoval, Britové ale ještě mají v živé paměti spor tamní vlády s americkými giganty Starbucks a Google. Britští politici tyto dva podniky obvinili z manipulace a ze snahy převádět zisky dosažené v Británii do zemí, kde se platí nižší daně. Starbucks a Google nepopřely, že to dělají, poukazují však na to, že vše je v souladu s legislativou Evropské unie.

Cameron: Británii jde o konkurenceschopnější, otevřenější a flexibilnější Evropu

Britský premiér také znovu kritizoval politické sjednocování Evropy, o němž obsáhle hovořil už ve svém středečním projevu o vztahu Velké Británie a Evropské unie, kde mimo jiné prohlásil, že „je načase, aby se Britové vyjádřili. Je čas vyřešit tu otázku Británie a Evropy“. Dnes ale hovořil v mírnějším duchu a zdůraznil, že Británie nechce EU ukázat záda. „Neotočíme se vůči Evropě zády, právě naopak. Jde o to vědět, jak dospět ke konkurenceschopnější, otevřenější a flexibilnější Evropě a zajistit Spojenému království své místo v ní,“ uvedl.

Cameron se obává, že Evropě hrozí porážka ve světové konkurenci a přehlížení ze strany investorů. Proto chce vyjednat s Evropskou unií novou dohodu, kterou by přijali i britští občané. „Není to dobré jen pro Spojené království, je to také nezbytné pro Evropu,“ dodal. Zároveň však také Cameron varoval evropské lídry, že jakýkoli pokus vtlačit státy do ještě hlubší politické integrace je chybou, jíž se Británie nebude účastnit.

Cameron ve středu slíbil vyhlásit referendum o setrvání země v Evropské unii po britských parlamentních volbách v roce 2015. Jeho slova otřásla Evropskou unií a slib referenda o setrvání Velké Británie v sedmadvacítce je hlavním tématem evropských politiků. Důsledky vystoupení Anglie ze společenství jsou totiž nedozírné. Hlasovat se má až v roce 2017 - po Cameronově případném znovuzvolení - a pro snahu o vyjednání nových podmínek je proto prostor.

Monti nechce o vystoupení Británie ani slyšet

„Jsem si jistý, že pokud jednou referendum bude, britští občané se rozhodnou zůstat v unii a utvářet její budoucnost. Evropská unie nepotřebuje neochotné Evropany. Nutně potřebuje ty ochotné,“ říká italský premiér Mario Monti, který na fóru obhajoval reformy prosazené jeho kabinetem. Za hospodářskými problémy země podle něj stojí minulé vlády.

Světové ekonomické fórum v Davosu
Zdroj: World Economic Forum/Swiss Image/Nadja Simmen

„Británie kvůli němu projde roky nejistoty, je to ohromný hazard s naší ekonomikou. Bojí se odpůrců unie v Británii, ustupuje své vlastní straně a nedokaže se zasadit o dobro Británie,“ kritizuje Camerona opoziční vůdce Ed Miliband. Kromě hrozícího vystoupení Británie z Evropské unie se má v Davosu mluvit taky o hledání cesty z krize eurozóny, nutných reformách nebo situaci v Sýrii.

Politolog Petr Robejšek:

„Důležité je, jaký význam setkání v Davosu přičítají média. A ta přičítají takovým událostem velký význam, protože z toho žijí. V mých očích, nezávisle na tom, jaká konjuktura davoského fóra byla nebo bude, byl jeho význam vždycky stejný – a sice výměna názorů a to nejdůležitější, o čem se nikdo nedozví – zákulisní rozhovory. Jde o prostředek medializace politiků. Důležité je, co z těchto konferencí zbyde, a jako z těch minulých, i z této zbyde velmi málo.“

Merkelová: Země eurozóny by měly posílit svou konkurenceschopnost

Německá kancléřka Angela Merkelová varovala v Davosu před oslabením strukturálních reforem v Evropě a vyzvala země eurozóny, aby využily dluhové krize k modernizaci a posílení své konkurenceschopnosti. Při vystoupení na Světovém ekonomickém fóru vyjádřila také obavu z měnových manipulací ve světě a poukázala konkrétně na Japonsko. „Ze zkušeností v politice vím, že k politickým strukturálním reformám je zapotřebí tlaku,“ uvedla Merkelová. „Z toho vyvozuji, že jestliže se dnes Evropa nachází v obtížné situaci, musíme už nyní zavádět strukturální reformy, abychom zítra žili lépe,“ dodala.
   
Kancléřka také mluvila o svých obavách z měnových manipulací a z politického vlivu na centrální banky. Zmínila se přitom o Japonsku, kde je nyní centrální banka pod tlakem nové vlády na razantní zvyšování objemu peněz v ekonomice. „Nechci tvrdit, že se nyní dívám na Japonsko zcela bez obav. A pro Evropu bude v tomto ohledu důležité, aby rozsáhlá peněžní likvidita, která se loni dala bankám, se vrátila zpět,“ řekla Merkelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 9 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...