Bývalý šéf rady ERÚ Outrata podal ústavní stížnost proti svému odvolání

Odvolaný předseda rady Energetického regulačního úřadu Vladimír Outrata podal ústavní stížnost proti rozhodnutí vlády, kterým ho letos na konci července odvolala. Outrata odvolání považuje za nezákonné. Kritizoval ho i vicepremiér Jan Hamáček. Outrata, který byl v čele úřadu rok, zůstal řadovým členem rady.

Outrata už dříve uvedl, že jeho sesazení neproběhlo podle energetického zákona, což by mohlo ohrozit platnost rozhodnutí úřadu. „Nejde ani tak o mě, ale o to, že může dojít k destabilizaci energetického trhu,“ uvedl na konci srpna pro E15 Outrata. Podle jeho informací se regulované subjekty energetického trhu chystají kvůli nastalé právní nejistotě hodlají obrátit na soud.

„Vláda bez jakékoli debaty a bez zjevných důvodů odvolala předsedu ERÚ, který je nezávislým úřadem. Už to samo o sobě je naprosto nevhodný postup. Ještě vážnější je, že vláda podle právníků tento krok neměla podle zákona právo udělat a odvolání předsedy a jmenování nového je pravděpodobně neplatné. Až do rozhodnutí soudu tak hrozí velká právní nejistota. Celé to vypadá jako zbrklá akce buď nové ministryně, nebo premiéra Andreje Babiše. Ani není jasné, jestli šlo konkrétně o dosazení Košťála, například se zadáním oslabit dále ČEZ, nebo jen o demonstraci moci ANO, které ČSSD jen přihlížela,“ uvedl zdroj z trhu obeznámený se situací, který si nepřál být jmenován, napsala E15.

Jmenování Košťála z politické reprezentace kritizovala sociální demokracie. Její předseda Jan Hamáček a místopředseda vlády kvůli tomu napsal dopis premiérovi, kde ho upozorňuje na možná rizika. Odvolaného předsedu rady Outratu jmenoval loni kabinet členem rady na čtyři roky. Radu dále tvoří Vladimír Vlk, Rostislav Krejcar, Jan Pokorný a Vratislav Košťál. Vlk byl loni do rady jmenován na pět let, Krejcar na tři roky, Pokorný na dva roky a Košťál na rok.

Ministryně odvolání hájí

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) ve středu uvedla, že za postupem, kterým byl Outrata odvolán, si stojí. 

Naši právníci odvolání pana předsedy Outraty analyzovali. Jsem přesvědčená, že to odvolání bylo v rámci zákona, řekla novinářům ministryně Nováková. Outrata byl podle ní odvolán mimo jiné kvůli nekonzistenci rozhodování mezi členy rady. „Nejsem si vědoma toho, že by Ústavní soud něco podobného v minulosti řešil. Jako jediný spor, spojený s personální otázkou, se mi vybavuje rozhodování Ústavního soudu o odvolání Ivy Brožové z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu,“ řekla webu Lidovky.cz mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. 

Vratislav Košťál vystudoval současně Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, na obou univerzitách absolvoval rigorózní řízení (tituly JUDr. a PhDr.).

Po studiu pracoval ve společnostech RWE Transgas, a.s., NAFTA a.s. a E.ON Česká republika, s.r.o., a to na pozicích vedoucího oddělení a náměstka pro obchod. V letech 2008 až 2016 pak pracoval pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, a.s., zpočátku jako vedoucí odboru právní podpory obchodu, v roce 2009 se stal vedoucím odboru právních služeb. Po odchodu z ČEPSu se stal hlavním právníkem ochrany spotřebitele v České národní bance.

Členem nově vznikající pětičlenné rady ERÚ ho vláda jmenovala loni v červnu.

Vratislav Košťál
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Příští rok se tak bude rozhodovat o obsazení místa v radě, které nyní patří Pokornému. Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden sdělilo, že na místo člena rady se letos přihlásilo sedm zájemců. Nakonec byl znovu vybrán Koštál.

  • ERÚ zčásti reguluje ceny elektřiny a plynu, zcela ceny tepla. 
  • Stanovuje výši dotací pro obnovitelné zdroje. 
  • Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. 
  • ERÚ se podílí i na přípravě zákonů.

Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku loňského srpna. Rada ERÚ má mít do budoucna pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden z nich vždy bude jejím předsedou. Předseda může vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nemají všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně. Člena rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.

ERÚ byl zřízen v roce 2001 jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Do jeho působnosti patří mimo jiné regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích nebo ochrana oprávněných zájmů zákazníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...