Novým předsedou rady ERÚ jmenovala vláda Vratislava Košťála. V jejím čele zůstane tři roky

Novým předsedou rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jmenovala vláda s účinností od 1. srpna na tři roky Vratislava Košťála. Dosavadní předseda Vladimír Outrata zůstává členem rady. Na tiskové konferenci to po jednání vlády uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Košťál, kterému končí dosavadní funkční období, byl zároveň jmenován členem rady na dalších pět let, tři roky z toho tedy radu povede.

Dosavadního předsedu rady Outratu jmenoval loni kabinet členem rady na čtyři roky. Radu dále tvoří Vladimír Vlk, Rostislav Krejcar, Jan Pokorný a Vratislav Košťál. Vlk byl loni do rady jmenován na pět let, Krejcar na tři roky, Pokorný na dva roky a Košťál na rok.

Vratislav Košťál vystudoval současně Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, na obou univerzitách absolvoval rigorózní řízení (tituly JUDr. a PhDr.).

Po studiu pracoval ve společnostech RWE Transgas, a.s., NAFTA a.s. a E.ON Česká republika, s.r.o., a to na pozicích vedoucího oddělení a náměstka pro obchod. V letech 2008 až 2016 pak pracoval pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, a.s., zpočátku jako vedoucí odboru právní podpory obchodu, v roce 2009 se stal vedoucím odboru právních služeb. Po odchodu z ČEPSu se stal hlavním právníkem ochrany spotřebitele v České národní bance.

Členem nově vznikající pětičlenné rady ERÚ ho vláda jmenovala loni v červnu.

Vratislav Košťál
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Příští rok se tak bude rozhodovat o obsazení místa v radě, které nyní patří Pokornému. Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden sdělilo, že na místo člena rady se letos přihlásilo sedm zájemců. Nakonec byl znovu vybrán Koštál.

  • ERÚ zčásti reguluje ceny elektřiny a plynu, zcela ceny tepla. 
  • Stanovuje výši dotací pro obnovitelné zdroje. 
  • Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. 
  • ERÚ se podílí i na přípravě zákonů.

Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku loňského srpna. Rada ERÚ má mít do budoucna pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden z nich vždy bude jejím předsedou. Předseda může vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nemají všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně. Člena rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.

Rada nahradila předsedu ERÚ. Jako poslední funkci zastávala Vitásková

Před vznikem rady jmenoval předsedu ERÚ prezident na návrh vlády a funkční období bylo šestileté. Loni v srpnu tuto funkci opustila Alena Vitásková, která ERÚ vedla od roku 2011. V čele úřadu vystupovala proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Kritizovala zejména státní podporu pro tento typ elektráren, která podle ní vede ke zdražování elektřiny.

Kvůli solárním elektrárnám ale nakonec stanula sama před soudem. Kvůli kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku ji krajský soud potrestal osmi a půl lety vězení. Vrchní soud v Olomouci ji ale později obžaloby zprostil.

ERÚ byl zřízen v roce 2001 jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Do jeho působnosti patří mimo jiné regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích nebo ochrana oprávněných zájmů zákazníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 14 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 23 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 23 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
včera v 19:37

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánovčera v 17:18

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.