Novým předsedou rady ERÚ jmenovala vláda Vratislava Košťála. V jejím čele zůstane tři roky

Novým předsedou rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jmenovala vláda s účinností od 1. srpna na tři roky Vratislava Košťála. Dosavadní předseda Vladimír Outrata zůstává členem rady. Na tiskové konferenci to po jednání vlády uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Košťál, kterému končí dosavadní funkční období, byl zároveň jmenován členem rady na dalších pět let, tři roky z toho tedy radu povede.

Dosavadního předsedu rady Outratu jmenoval loni kabinet členem rady na čtyři roky. Radu dále tvoří Vladimír Vlk, Rostislav Krejcar, Jan Pokorný a Vratislav Košťál. Vlk byl loni do rady jmenován na pět let, Krejcar na tři roky, Pokorný na dva roky a Košťál na rok.

Vratislav Košťál vystudoval současně Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, na obou univerzitách absolvoval rigorózní řízení (tituly JUDr. a PhDr.).

Po studiu pracoval ve společnostech RWE Transgas, a.s., NAFTA a.s. a E.ON Česká republika, s.r.o., a to na pozicích vedoucího oddělení a náměstka pro obchod. V letech 2008 až 2016 pak pracoval pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, a.s., zpočátku jako vedoucí odboru právní podpory obchodu, v roce 2009 se stal vedoucím odboru právních služeb. Po odchodu z ČEPSu se stal hlavním právníkem ochrany spotřebitele v České národní bance.

Členem nově vznikající pětičlenné rady ERÚ ho vláda jmenovala loni v červnu.

Vratislav Košťál
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Příští rok se tak bude rozhodovat o obsazení místa v radě, které nyní patří Pokornému. Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden sdělilo, že na místo člena rady se letos přihlásilo sedm zájemců. Nakonec byl znovu vybrán Koštál.

  • ERÚ zčásti reguluje ceny elektřiny a plynu, zcela ceny tepla. 
  • Stanovuje výši dotací pro obnovitelné zdroje. 
  • Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. 
  • ERÚ se podílí i na přípravě zákonů.

Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku loňského srpna. Rada ERÚ má mít do budoucna pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden z nich vždy bude jejím předsedou. Předseda může vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nemají všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně. Člena rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.

Rada nahradila předsedu ERÚ. Jako poslední funkci zastávala Vitásková

Před vznikem rady jmenoval předsedu ERÚ prezident na návrh vlády a funkční období bylo šestileté. Loni v srpnu tuto funkci opustila Alena Vitásková, která ERÚ vedla od roku 2011. V čele úřadu vystupovala proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Kritizovala zejména státní podporu pro tento typ elektráren, která podle ní vede ke zdražování elektřiny.

Kvůli solárním elektrárnám ale nakonec stanula sama před soudem. Kvůli kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku ji krajský soud potrestal osmi a půl lety vězení. Vrchní soud v Olomouci ji ale později obžaloby zprostil.

ERÚ byl zřízen v roce 2001 jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Do jeho působnosti patří mimo jiné regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích nebo ochrana oprávněných zájmů zákazníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 16 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...