Bursík: Za problémy Zelené úsporám mohou politické tlaky

Praha - Problémy programu Zelená úsporám jsou způsobeny jeho pozdním ukončením, za kterým stojí zřejmě politické důvody. Tvrdí to alespoň bývalý ministr životního prostředí a jeden z autorů programu Martin Bursík (SZ). Jeho nejnovější nástupce v úřadu Tomáš Chalupa (ODS) projekt minulý týden kritizoval jako od samého počátku manažersky nezvládnutý. Ministerstvo životního prostředí čelí kritice ze strany zájemců o finanční podporu na zateplení budov a ekologické vytápění, kterým se nelíbí zdlouhavé vyřizování žádostí.

„Problém, v kterém se program Zelená úsporám objevil, není v nastavení parametrů tohoto programu. Problém je v tom, že program byl ukončen příliš pozdě, s vysokou pravděpodobností z politických důvodů,“ míní Bursík. Bývalý ministr upozornil na to, že projekt byl zastaven den po ukončení druhého kola voleb do Senátu.

Chalupa minulý týden uvedl, že má zásadní pochybnosti o manažerském zvládnutí projektu ze strany vedení Státního fondu životního prostředí, a to od jeho spuštění. Auditoři by měli dát odpověď na otázky, které se týkají právních souvislostí programu, jeho fungování a manažerské odpovědnosti i administrativních postupů a kontroly.

Nahrávám video
Brífink Martina Bursíka
Zdroj: ČT24

Podle Bursíka vyřešení problému nepomůže hledání viníků mezi autory Zelené úsporám, ale spíše snaha najít chybějící peníze. „Důležité teď je, jak ten program čestně ukončit vzhledem k žadatelům a zároveň založit prostředí proto, aby analogie toho programu mohla pokračovat dál,“ uvedl bývalý šéf resortu životního prostředí.

Snížit dotace není rozumné

„Lidé a investoři do toho přicházeli za určitých pravidel v domnění, že když splní podmínky, tak dostanou dotaci,“ vysvětlil Bursík důvod, proč by stát podle něj neměl dotace ze Zelené úsporám snižovat.

Aby bylo možné uspokojit všechny oprávněné žadatele o dotace, uvažuje ministerstvo o snížení finanční dotace na ekologické vytápění či zateplení budov v řádu několika procentních bodů. Nyní vede jednání s kupci emisních kreditů, aby mohla průměrná výše podpory pohybující se mezi 60 až 65 procent o něco klesnout. To ale Bursík nepovažuje za rozumné.

Chalupova kritika může ukousnout z výnosů z prodeje povolenek

Chalupova kritika programu Zelená úsporám může ohrozit důvěru zahraničních partnerů při prodeji emisních povolenek, míní bývalý náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták. Česku podle něj zbývá prodat ještě 15 milionů jednotek emisních povolenek a negativní světlo, které Chalupova slova na celý program vrhla, naruší roky budovanou důvěru obchodních partnerů, převážně z Japonska. „I když se to vysvětlí, tak to znamená minimálně zpoždění. Čím později budou jednotky přiděleného množství povolenek prodány, tím nižší bude cena,“ varoval Kuták. Právě z prodeje emisních povolenek je Zelená úsporám financována.

Kuták zároveň připomněl, že Česko je jedním z mála států, které dokázaly peníze emisních povolenek využít smysluplně. V řadě zemí znehodnotily podobné programy politické boje. Jako příklad uvedl Maďarsko. Nyní se obává, že by se něco podobného mohlo stát i v Česku.

Program Zelená úsporám začal předloni v dubnu a je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Financován je z prodeje emisních kreditů, ministerstvo tímto způsobem dosud získalo 19,6 miliardy korun. Od loňského listopadu ovšem Státní fond životního prostředí přerušil přijímání nových žádostí na dotace. Vedlo ho k tomu to, že v měsících před přerušením výrazně narostl počet nových žádostí, které bylo třeba posoudit. Nyní fond slibuje, že dotace žadatelům z loňského léta vyplatí do konce března.

Zateplování panelového domu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 14 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 16 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 22 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 23 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...