Bude-li vláda čekat s reformami, lidé budou opět hledat alternativy, míní Švejnar

56 minut
OVM se Švejnarem a Sedláčkem
Zdroj: ČT24

Doba růstu představuje vhodný čas na reformy v Česku. Jestli s nimi bude nová vláda dlouho čekat, tak se zvětšuje pravděpodobnost, že se nečekaně objeví ekonomická krize, varoval v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar.

Reformy české ekonomiky jsou podle Švejnara třeba provést co nejrychleji. „Jestli vláda bude čekat, tak zase nastane nedůvěra a hledání alternativ,“ upozornil. „Je to historický bod, kdy se od toho můžeme jako republika odrazit a jít směrem, který středně a dlouhodobě bude mít obrovské pozitivní výsledky,“ dodal.

Výhodou také je, že v současnosti nepanuje velké nebezpečí krize. „Jestli se však bude dlouho čekat, tak se zvyšuje pravděpodobnost, že někde dojde k nějakému šoku,“ varoval Švejnar. „Zvlášť v Americe je konjunktura hodně dlouhá, Evropa teprve nyní začíná růst druhým rokem, v zámoří je to ale už jedno z nejdelších období ekonomického růstu. Lidé se po chvíli začnou ptát, kdy to skončí, a jak víte, krize jsou často psychologicky vyvolané,“ upozornil Švejnar. Na takovou hranu jsme se však ještě nedostali, míní.

Snížit daňové zatížení práce

Švejnar se shodl s druhým hostem pořadu – ekonomem Tomášem Sedláčkem, že příští vláda by měla snižovat daňové zatížení práce, které je v Česku ve srovnání s okolními zeměmi zpravidla vyšší. „Snižovat přímé daně. A když zvyšovat, tak nepřímé daně,“ řekl Sedláček.

„Snížit, případně úplně eliminovat odvody z mezd,“ doplnil Švejnar. „Lidé sice často říkají, že pak nebude na penze a další věci, ale to není pravda, může se to platit z daní, které se vyberou jinde,“ řekl s tím, že se zvýší konkurenceschopnost.

Podle Švejnara je nutné systém zjednodušit co nejvíc, aby výjimek bylo co nejméně, případně vůbec žádné. „Je důležité, aby bylo jasně vysvětleno, že na tom budou nakonec všichni lépe, protože koláč, který se vyrobí, bude o tolik větší, že když se rozkrojí trochu jinak než nyní, tak na tom prakticky všichni budou lépe,“ uvedl.

Sedláček by pak preferoval, kdyby se udělala daňová reforma taková, aby umožnila „společnou karoserii“. „Tedy aby pravidla byla stejná. Pak by si oranžové vlády mohly daně snižovat nebo zvyšovat a měnila by se jenom čísla procent. Nechápu, že to máme uděláno tak, že pokaždé, když chce politik měnit daně, tak se dělá reforma celého daňového systému. V tom se nevyzná už vůbec nikdo,“ poukázal.

Na krizi připraví přebytky, tvrdí Sedláček

Sedláček nicméně podotýká, že když se zrovna ekonomice daří, těžko se vysvětluje, že je třeba něco měnit. S ohledem na současnou volební situaci navíc Česko podle něj čeká spíš několik let tahanic o to, aby se země nevydala maďarsko-polskou cestou. „Snad i v zájmu Andreje Babiše bude ukázat, že není populista, jak opakuje,“ dodal.

Za jediný způsob, jak se připravit na krizi, označuje Sedláček přebytky veřejných financí. „Člověk nikdy neví, odkud krize přijde. Vždycky nás to překvapí, vždycky to přijde odněkud, kde se to nečekalo,“ zmínil. Ohledně přebytku na tom Česká republika není špatně, i tak se ale Sedláček bojí, že to nebude stačit v případě hlubší krize. „Nemá moc rezerv,“ vysvětlil.

Světový ekonomický vývoj bude podle Švejnara záviset na Číně a USA, avšak svou roli může převzít i Evropa. „Evropa je skoro čtvrtina světového HDP. Je to obrovský hráč, který doposud byl nečinný,“ uvedl.

Evropa se tak může stát tahounem růstu. „My můžeme být jedním z těch nejrychlejších, takový lehkonohý Achiles, který by toho mohl využít a vystřelit. V příštím desetiletí to může být Česká republika, tak jako kdysi Irsko,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...