Britové: USA chtějí zničit Londýn coby konkurenční finanční centrum

Londýn - V Británii se ozývají hlasy, že za obviněním z nedovolených obchodních transakcí s Íránem, které vůči britské bance Standard Chartered vznesly regulační úřady Spojených států, může být spiknutí. Myslí si to akcionáři banky i někteří politici, podle kterých může jít o snahu Američanů zdiskreditovat Londýn jakožto konkurenční finanční centrum. Obviněné bance poskytla nepřímou podporu i centrální Bank of England (BOE), která vyjádřila podiv nad jednostranným krokem amerického vyšetřovatele.

„Já si myslím, že je to soustředěná snaha, kterou zorganizovaly špičky americké vlády. Myslím, že se Washington tímto snaží vyhrát komerční válku a dosáhnout toho, aby se obchody přesunuly z Londýna do New Yorku,“ řekl člen finančního výboru britského parlamentu John Mann, který žádá, aby se případem začal zabývat parlament. 

Úřady státu New York banku Standard Chartered v pondělí obvinily, že v minulých letech umožnila Íránu takzvaně vyprat až 250 miliard dolarů (více než pět bilionů korun). Porušila tak prý zákaz přijatý v rámci ekonomických a politických sankcí proti Íránu. Americké sankce mají omezit financování íránského jaderného programu a teroristických skupin. Newyorské úřady tak banku popsaly jako nebezpečnou instituci.

Vedoucí oddělení finančních služeb státu New York Benjamin Lawsky navíc zveřejnil zápis z telefonátu jednoho z činitelů banky, který se neuctivě vyjádřil vůči americkým regulačním orgánům, a označil to za „zjevné pohrdání“ bankovním dohledem v USA. Banka nařčení odmítla a citát označila za poznámku o tom, že „kdosi řekl cosi o tom, co se říká“.

E-mail výkonného ředitele banky pro newyorskou pobočku
Zdroj: ČT24

Britské bance teď hrozí, že v USA přijde o bankovní licenci. Zákaz by se pravděpodobně vztahoval pouze na stát New York, právě tam se ale v rámci USA odehrává drtivá většina bankovních transakcí. Z toho důvodu také akcie banky od začátku týdne ztratily až čtvrtinu hodnoty, i když se dnes jejich kurz zotavil. 

Jedná se o soukromou akci ambiciózního úředníka?

Vedení banky nyní pracuje na strategii obrany a označilo Lawského údaje za obrovsky přehnané. Guvernér BOE Mervyn King se pozastavil nad jednostrannou povahou Lawského akce a postavil ji do protikladu s těsnou spoluprací amerických úřadů v případu manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami Libor u banky Barclays. Zatímco v případu Barclays úřady obou zemí zveřejnily koordinované zprávy po skončení vyšetřování, u Standard Chartered „jeden regulátor na rozdíl od všech ostatních šel na veřejnost v době, kdy se stále vede vyšetřování“, řekl King.

Lawského nekoordinovaný krok pobouřil i odpovědné činitele na americkém ministerstvu financí a v americké centrální bance. Pozorovatelé spekulují, že mladý úředník chce jít ve stopách bývalého vysoce ambiciózního kontroverzního státního zástupce New Yorku Eliota Spitzera, jehož tvrdé útoky na finanční sektor mu pomohly k dosažení funkce guvernéra státu.

Hon na britské banky pokračuje

Standard Chartered je za poslední týdny už třetí britskou bankou, která se v USA dostala do problémů. Britská Barclays v červnu přistoupila na to, že dobrovolně zaplatí pokutu asi 453 milionů dolarů (zhruba 9,1 miliardy korun), aby v USA a Británii urovnala obvinění, že manipulovala klíčovou mezibankovní sazbou Libor. O měsíc později upadla v nemilost další britská banka HSBC Holdings, kterou výbor amerického Senátu kritizoval za způsob, jakým dohlíží na podezřelé transakce. HSBC podle Američanů běžně dělala byznys v zemích, kde se snaží legalizovat výnosy z trestné činnosti pašeráci drog, teroristé a daňoví podvodníci.

Zástupce Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York Benjamin Lawsky v pondělí banku Standard Chartered označil za „záškodnickou instituci“, která si prý utajenými transakcemi s íránskými organizacemi a vládou mohla přijít na stovky milionů dolarů na poplatcích. Banka se tak měla chovat od roku 2001 do roku 2007. Standard Chartered obvinění rázně odmítla, s úřady prý v podobných případech v minulosti vždy spolupracovala.

„Banka nepopřela, že obchodovala s Íránci, tvrdí ovšem, že při tom neporušovala žádný předpis. Připouští, že z celkového počtu transakcí o objemu 250 miliard dolarů je diskutabilní možná tak jedna desetina procenta,“ informoval z Londýna publicista Ivan Kytka.

Banka se brání, že americké úřady se o ni v této souvislosti v minulosti už zajímaly a ona s nimi vždy plně spolupracovala. Management pondělní obvinění překvapuje. Záznamy prý dokládají, že Standard Chartered měla snahu se řídit a v drtivé většině případů se také řídila pokyny amerických regulátorů, aby zabránila financování íránského jaderného programu i teroristických organizací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...