Británie pustila do oběhu plastovou pětilibrovou bankovku

Velká Británie má novou pětilibrovou bankovku (hodnota 160 korun). Speciální je ve dvou věcech, poprvé se na britské bankovce objevil portrét britského válečného premiéra Winstona Churchilla. Bankovka je navíc vyrobená z plastu.

Nová bankovka je vytištěna na polymeru, tenké ohebné plastové fólii, která je považována za čistější, bezpečnější a silnější. Životnost nové bankovky tak může být až o pět let delší, než u současných papírových bankovek. První náklad činí asi 440 milionů nových bankovek, které mají postupně nahradit starší, papírové, na kterých je podobizna reformátorky vězeňství Elizabeth Fryové. Tyto bankovky by měly být v platnosti do května.

Spolupracovník České televize v Británii popsal, že bankovka by měla být mnohem těžší na zničení nebo padělání. „Ze statistik lze vyčíst, jak britové zacházejí s penězi. Ty nové bankovky by měly být odolnější vůči pračce, natržení, nebo dokonce roztržení. Britové takto zničí kolem 10 tisíc bankovek ročně. Kolem 5 tisíc bývá rozžvýkáno nebo snězeno,“ řekl. 

Nahrávám video
Britská pětilibrovka je plastová
Zdroj: ČT24

Nová pětilibrovka dláždí cestu nové generaci bezpečnostních prvků, které mají ztížit falšování bankovek. Je mezi nimi několik hologramů, průhledné okno s portrétem královny či zobrazení Big Benu na přední straně na zlaté fólii a na zadní straně na stříbrné fólii.

Churchill poprvé na librové bankovce

Pro bankovku byl použit Churchillův snímek z roku 1941. Pod ním se pak objeví jeho slavný citát, který zazněl v první Churchillově řeči ve funkci premiéra v roce 1940: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Churchill je po vévodovi z Wellingtonu teprve druhým britským ministerským předsedou, který je vyobrazen na některé z britských bankovek.

Churchillovy vůdčí schopnosti během druhé světové války mu vynesly mezinárodní uznání, zvláště v USA, kde mu bylo uděleno čestné občanství. Byl zobrazen na poštovních známkách 150 zemí. Během života obdržel 37 řádů, vyznamenání a medailí, včetně Podvazkového řádu a Nobelovy ceny za literaturu. V roce 2014 mu byl udělen v České republice in memoriam Řád Bílého lva. Zemřel v 24. ledna 1965 ve věku 90 let. Churchill byl také prvním neurozeným občanem vyobrazeným na britské minci, v roce 1965 se objevil na minci v hodnotě pět šilinků. 

Britská plastová pětilibrovka
Zdroj: Dylan Martinez/Reuters

Každou změnu britské měny provází velká debata o tom, kdo by se měl objevit na jejím rubu. Podle Kytky byl Churchill jako válečný premiér a vítěz Nobelovy ceny za literaturu jedním z favoritů. „Když patřičný výbor začal projednávat změnu, tak někteří měli na paměti, že britské platidlo bude měnou mezinárodní a například němečtí uživatelé se mohou cítit nesví při pohledu na Churchilla,“ řekl a dodal, že diskuze byla také ohledně některých ekonomických kroků bývalého premiéra. „Jako ministr ve 20. letech prosadil to, že britská měna byla navázána na zlatý standard a vedlo to Británii k velké hospodářské krizi a k velké stávce. Také se ale většina Britů ptala, proč nebyl Churchill na britských bankovkách dříve,“ uvedl Kytka.

Nová libra vypadá jako euro, zní od Britů

Z oběhu se budou postupně stahovat také desetilibrové a dvacetilibrové bankovky. „Nejvyšší nominální bankovka, padesátilibrová, zůstane papírová, je v oběhu docela vzácná,“ vysvětlil Kytka. Britové ale mají problém s jinou věcí. Grafický návrh i materiál podle některých připomíná euro, které Britové odmítali. „A tak Británií zní, co je to za drzost přicházet s takovouto bankovou zrovna teď, když je Británie jednou nohou pryč z Evropské unie. Stále více plateb v Británii je bezhotovostních, a tak bude význam bankovek klesat,“ popsal spolupracovník České televize.

Novou bankovku nedávno představila i Austrálie. „Na jedné straně je britská královna. Byť u protinožců teď sílí tendence toho, aby britská panovnice přestala být formálně hlavou austrálie. Je to trend ve všech zemích, které chtějí na své měně ušetřit,“ řekl Kytka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 7 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 9 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 14 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 15 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 16 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánovčera v 18:35

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...