Brigád je letos více, většina je ale rozebraná

Praha - Brigád a stáží je letos více než loni. Před začátkem léta nabízely firmy více než 25 tisíc míst, v průměru se na jednu pozici hlásilo třicet zájemců. V posledních letech se na letní práce hlásí méně studentů, zájem mají spíše dlouhodobě nezaměstnaní a živnostníci.

Zájemci o letní brigádu mají poslední možnost nějakou získat. Většina míst je už k prvnímu červencovému víkendu rozebraná a v celé zemi je na tento měsíc volných pouze pět tisíc míst. Ve velkých městech se brigádníci nejčastěji uplatní ve službách a logistice, v regionech převažují manuální práce.

„Brigádníci mohou pomáhat při montážích, mohou vykonávat manipulační práce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinářských podnicích, zejména ve výrobě nápojů a zpracování ovoce a zeleniny, v různých skladech a na stavbách, mohou dělat zahradnické práce, roznos letáku, pasivní telemarketing či mýt okna. Nakonec si své pracovníky najde většina brigád,“ řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Další možností přivýdělku pro studenty jsou stáže, při kterých navíc mohou získat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrát více než minulý rok. Přesto není jednoduché takovou stáž sehnat, podle Fondu dalšího vzdělávání uspěje teď v létě každý druhý.

Člověka bez smlouvy odhalí inspektoři snadno

Přes léto také častěji chodí inspektoři práce. Minulý rok odhalili touto dobou přes dva tisíce lidí zaměstnaných bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 milionů korun. Nejčastěji pracovali takzvaně na černo právě brigádníci.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí podnikatelé často zneužívají dohodu o provedení práce, kvůli čemu stát přichází nejenom o peníze na daních, ale i na zdravotním a sociálním pojištění. Přitom na tuto dohodu může zaměstnanec pracovat jen 300 hodin ročně a z příjmu maximálně deset tisíc korun měsíčně neodvádět žádné pojištění. Lidé však často pracují mnohem víc a také si víc vydělají. Ministerstvo to chce změnit a nechat tuto možnost jen studentům.

Inspirací Slovensko

„Inspirujeme se mimo jiné na Slovensku, kde šli velmi tvrdě proti těmto dohodám a to tak, že je v podstatě zrušili,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Další možností, jak tento problém řešit, je zavedení registru všech uzavřených dohod nebo evidence odpracovaných hodin u každého brigádníka. To se však nelíbí podnikatelům.

„Výhoda těchto smluv je v tom, že umožňuje firmám rychle reagovat na výkyvy v zakázkách, to znamená, že mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit,“ řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podle ní stačí už zavedené kontroly inspektorů práce, které prohřešky pravidelně odhalují.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Poslední příležitost pro sehnání brigády
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 45 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...