Brexit zpomalil vývoz Česka do Británie. Silný zůstává jenom automobilový průmysl

Nahrávám video
Události ČT: Český HDP těží i z vývozu. Export do Británie ale stagnuje
Zdroj: ČT24

České hospodářství těží z vývozu i zahraniční poptávky. V případě pátého největšího exportního teritoria, Velké Británie, ale obchod zaznamenává zpomalení, a to od konání referenda o brexitu, vyplývá z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Komerční banky. Zatímco dřív vývoz do Británie rostl dvouciferným tempem, loni stoupl jenom o procento a tento vývoj kopíruje i prvních sedm měsíců letošního roku.

V roce 2014 vzrostl český export ve směru do Británie o dvacet procent, o rok později o dvanáct procent. Od loňského roku, kdy si Britové odsouhlasili v referendu odchod z Evropské unie, ale vývoz stagnuje. Loni dosáhl růst jednoho procenta, letos do července pak vykázal 1,3 procenta.

„Zatímco do ostatních zemí rosteme šestiprocentním tempem, například do Německa, které je skutečně klíčová země, rosteme sedmi procenty, tak do Británie bohužel už druhý rok rosteme jenom jedním procentem. Když se podíváme na pět našich nejvýznamnějších exportních teritorií, tak první země Německo, Polsko, Slovensko a Francie začínají nabírat vůči Velké Británii, která je pátá, náskok,“ přiblížil předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Export do Velké Británie
Zdroj: ČT24

Jediným tahounem českého exportu do Velké Británie zůstává automobilový průmysl, který meziročně roste o více než osm procent. „Pokud bychom sektor vyjmuli, tak můžeme říct, že už klesáme,“ dodal Havlíček.

Podle něj jsou výsledky pravděpodobně spojeny s psychologickým efektem brexitu. „Určitá míra nejistoty, jak dopadne rozvodové řízení mezi Evropskou unií a Velkou Británií, se začíná projevovat ve vyšší obchodní a investiční obezřetnosti,“ dodal.

Ve společnosti Brit vyváží krmivo pro psy a kočky do Velké Británie už sedm let. „Co se týče množství, tak vyvážíme pořád stejně, tam žádný rozdíl není,“ míní obchodní manažer pro export Jan Kotchera. „V čem ale cítíme rozdíl, je určitý tlak ze strany našich partnerů na cenu, vzhledem k propadu kurzu britské libry vůči euru,“ doplnil. Od doby, kdy se Britové v referendu rozhodli pro brexit, se kurz libry vůči euru propadl o zhruba 15 procent.

Firmě Metalkov se pak v posledních třech letech v Británii dařilo. Spolupracovali tam na projektech vodních elektráren, jejichž části lakují. Krátkodobě nečekají, že by se mělo něco změnit. „V tom střednědobém a dlouhodobém rámci se domnívám, že je určitá míra opatrnosti, protože se čeká, jak brexit bude vypadat po všech jednáních,“ zmínil jednatel firmy Evžen Reitschläger ml.

Firmy proto už vyhledávají náhradní trhy. Nejčastěji v Jižní Americe, nebo v asijských postsovětských zemích.

Příznivě nevypadá ani dovoz a investice

Zatímco export stagnuje, obchod z druhé strany letos vykázal dokonce úbytek. Dovoz zboží z Británie se totiž snížil o 4,6 procenta. „Je to horší než v minulém roce, což se nám prakticky nestává na žádném z významných teritorií,“ přiblížil Havlíček s tím, že je ale nutné zohlednit skutečnost, že o rok dřív dovoz naopak narostl výrazně. Česko nejvíce dováží elektroniku, kotle, reaktory a dopravní prostředky.

Nahrávám video
Havlíček: Brexit sehrál roli i v investicích. V posledním roce byly extrémně malé
Zdroj: ČT24

Podle Havlíčka pak brexit sehrál roli i ve vzájemných investicích. „Británie je historicky šestým největším investorem v Česku, a to s kumulovaným objemem 115 miliard korun, drží čtyřprocentní podíl, přičemž v posledním roce je to extrémně málo, pouze jedna miliarda,“ přiblížil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...