Na biopaliva vyráběná ze zemědělských plodin by mělo jezdit méně aut, než dosud Evropa plánovala. Místo deseti procent by tak do roku 2020 mělo tankovat tento druh biopaliv sedm procent řidičů. Zbylá tři procenta mohou představovat tzv. biopaliva druhé generace vyráběná z jiných zdrojů, než jsou zemědělské plodiny. Evropský parlament totiž dnes schválil legislativní návrh, který omezí výrobu biopaliv z plodin pěstovaných na zemědělské půdě. Tento krok se ale rozchází s tím, co navrhuje české ministerstvo zemědělství - to chtělo podporu těchto paliv zachovat.
Biopaliva: bude se na ně asi jezdit méně, než se počítalo
GALERIE
videogallery_528242
Cílem nových pravidel, která dnes posvětil Evropský parlament, je snížit emise skleníkových plynů, které vznikají vzrůstajícím využíváním zemědělské půdy na pěstování plodin pro výrobu biopaliv. „Podařilo se nám s touto vysoce technickou, technologickou a ideologickou otázkou vypořádat,“ uvedl zpravodaj EP Nils Torvalds z frakce evropských liberálů poté, co Parlament nová pravidla schválil.
Torvalds však také vyslovil pochyby, zda jsou pravidla ve znění, v jakém byla přijata, dostatečně přísná. „Měli jsme mnohem vyšší cíle. Jak z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, tak technologického pokroku. Pokud se Evropa v této oblasti nepohne kupředu, začne zaostávat. Čelíme také systémovému problému blokační menšiny v Radě, která se někdy promění v diktaturu menšiny ze strany těch členských států, které se bojí budoucnosti,“ dodal.
Kukuřičné biopalivo
Plodiny, z nichž se tyto pohonné hmoty vyrábějí, totiž i v důsledku původní podpory ze strany EU začaly zabírat značné plochy zemědělské půdy a konkurovat výrobě potravin. „Dochází ke změnám využití půdy, které mohou být nebezpečné. I proto bylo důležité využití biopaliv první generace omezit,“ řekl zpravodaj návrhu Nils Torvalds z frakce evropských liberálů.
Podle Torvaldse je v některých částech světa kvůli plodinám pro výrobu biopaliv nedostatek půdy pro zemědělské plodiny, takže hrozí hladovění obyvatel. Unie se proto rozhodla zajistit, aby se ekologická paliva nevyráběla jen z plodin rostoucích na polích (takzvaná biopaliva první generace), ale i z jiných zdrojů. Může jít například o odpad, řasy nebo šetrně vyráběnou elektřinu do elektromobilů a elektrických vlaků. Klasická biopaliva vyráběná z řepky, kukuřice či sóji hrozí podle europoslanců negativním ekologickým dopadem, neboť kvůli většímu objemu dovozu potravin se do ovzduší vypouští více emisí CO2.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale bude výroba tzv. biopaliv druhé generace – jak se označují produkty z řas či odpadu – v českých podmínkách problematická. „Dnes nemáme v takovém objemu výrobní kapacity a vědu a výzkum, abychom měli využitelná biopaliva druhé a třetí generace,“ poukázal. Zdůraznil přitom, že v Česku se dnes v dopravě používá pouze zhruba pět procent biopaliv.
Někteří poslanci včetně Torvaldse hodlali biopaliva, z nichž se podle nich stal byznys ohrožující výrobu potravin, omezit ještě více, nakonec však zůstalo u sedmi procent. „Je to přijatelný kompromis,“ komentoval návrh eurokomisař pro ochranu klimatu a energetiku Arias Caňete.
Podpora biopaliv v Česku možná skončí
Čeští zástupci v europarlamentu upozorňovali na situaci v České republice, kde poslanci tento měsíc jednali o vládním návrhu zákona zajišťujícím klasickým biopalivům daňové zvýhodnění po 30. červnu. „Podpora biopaliv první generace a stanovení desetiprocentního podílu byla chybou s negativními dopady nejen na zemědělství. Bohužel vidím realitu v České republice, kde se biopaliva stala zajímavým byznysem navázaným na veřejné dotace,“ řekl europoslanec Evžen Tošenovský z ODS, který se přidal ke kritikům údajného střetu zájmů českého ministra financí a majitele společnosti Agrofert Andreje Babiše. Právě Agrofert totiž biopaliva vyrábí. Za tah ve prospěch Babiše považuje podporu biopaliv také europoslanec Petr Mach (Svobodní).
To však v Událostech, komentářích odmítl ministr zemědělství Jurečka i poslanec ANO Jan Volný. „Pan Babiš na tomto obchodě nevydělá více nebo méně. Může řepkový olej zpracovat do jedlého řepkového oleje a prodá ho v celé Evropě,“ poukázal.
Řepka
Tuto novelu zákona o spotřebních daních dnes sněmovna propustila do třetího čtení, nicméně, sešly se k ní také dva pozměňovací návrhy. A ty, pokud by byly schváleny, ukončí k 30. červnu daňovou podporu čistých a vysokoprocentních biopaliv.
K uvedenému datu totiž končí dosavadní program podpory biopaliv, který v minulosti schválila Evropská komise. Česká vláda ale loni schválila nový program a předložila v souvislosti s tím i zmíněný kontroverzní návrh zákona, který podporu biopaliv prodlužuje. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek však tvrdí, že tato sporná novela schválena nebude. Byl to právě mimo jiné on, který dnes k projednávané novele předložil svůj pozměňovací návrh na ukončení podpory, aby tak český zákon uvedl do souladu s právem EU. Kalousek varoval, že pokud by Parlament jeho návrh neschválil, hrozily Česku sankce za nepovolenou podporu. Také poslanec vládního hnutí ANO Karel Rais, který podal druhý pozměňovací návrh uvedl, že ten jeho dává zákon do souladu s unijními pravidly.
Kalousek také předložil další návrh, který rozšiřuje okruh látek přimíchávaných do bionafty. Od příštího roku by se místo metylesterů řepkového oleje (MEŘO) mohly přimíchávat metylestery mastných kyselin. Podle něj může jít například o kafilerní odpady a další podobné látky, které mohou konkurovat řepkovému oleji. Umožnilo by to zvýšit konkurenci v nabídce biopaliv a omezit tlak na jejich ceny.
- „Novela vůbec neřeší, jestli bude těch biopaliv pět šest či sedm procent, ta novela jen řeší, že vysokoprocentní paliva chceme nově zdanit zhruba dvěma korunami na litr,“ vysvětluje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Je však také dost možné, že ani po změnách, které dnes přišly z europarlamentu, se novela měnit nebude. „V České republice jsme těsně nad pěti procenty, máme tady ještě rozdíl dvou procent, takže tu máme ještě rozdíl tisíců tun, když to budeme přepočítávat na řepku nebo cukrovou řepu nebo obiloviny,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Stát pak ale bude muset také vyřešit, kde a z čeho získá další druhy ekologických paliv. Ty se u nás totiž téměř nevyrábějí.
Biopaliva
Člen Svobodných a poslanec EP Petr Mach dnes kvůli snaze o ráznější omezení biopaliv ze zemědělských plodin předložil pozměňovací návrh upravující jejich podíl na šest procent, v hlasování však neuspěl. Za omezení tradičních biopaliv se postavili i poslanci dalších českých politických stran, podle nichž by Česko mělo následovat kurz, který vytyčil Brusel. „Lpěním na finanční podpoře tradičních biopaliv si zaděláváme na problémy, i naše legislativa by měla zohlednit obrat, na kterém se země Unie a členové europarlamentu shodli,“ prohlásil Luděk Niedermayer z TOP 09.
Členské státy budou muset nyní v průběhu 18 měsíců po vstupu nové směrnice v platnost stanovit národní cíle týkající se podílu moderních biopaliv, tedy paliv vyrobených z alternativních zdrojů, tedy například některých druhů odpadů či mořských řas, na celkové spotřebě energie v dopravě. A dále budou muset nová pravidla zavést do vnitrostátních právních předpisů, a to do roku 2017.
Auto na biopalivo
První generace biopaliv pod drobnohledem
V současnosti platná legislativa vyžaduje po členských státech, aby do roku 2020 zabezpečily alespoň desetiprocentní podíl energií z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě v dopravě. Nová pravidla zavádí následující změny:
- Biopaliva první generace (vyráběná ze zemědělských plodin) by se neměla na celkové spotřebě energie v dopravě podílet do roku 2020 více než 7 %
- Dodavatelé paliv budou muset orgánům členských států a Evropské komisi podávat zprávy o odhadované úrovni emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy (nepřímá změna ve využívání půdy - indirect land-use change, ILUC - znamená vyčlenění dodatečné půdy na pěstování zemědělských plodin určených ke spotřebě, ve snaze vykompenzovat ztráty způsobené pěstováním plodin určených k výrobě biopaliv)
- Komise bude publikovat údaje o emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy
- Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě ministrů EU zprávu o možnosti zahrnutí odhadovaných emisí ILUC do existujících kritérií trvalé udržitelnosti
Zdroj: Evropský parlament
Využívání zemědělské půdy k pěstování plodin určených pro výrobu biopaliv zmenšuje plochu, na které je možno pěstovat potravinové produkty, a přispívá tak k tlaku na uvolnění další půdy, například prostřednictvím odlesňování, na které by se pěstovaly plodiny určené ke spotřebě. Tento proces se nazývá nepřímá změna ve využívání půdy (ILUC). Odlesňování však vede k nárůstu emisí skleníkových plynů, čímž dochází k částečnému a v některých případech dokonce i úplnému negování pozitivního dopadu biopaliv.
Parlament od roku 2008 požadoval, aby byl v politice EU týkající biopaliv faktor nepřímé změny ve využívání půdy brán v potaz. Na biopaliva pěstovaná na zemědělské půdě bylo z veřejných zdrojů dosud vynaloženo každý rok přibližně 10 miliard eur.