Počet ekofarem poskočil od začátku roku o více než osm procent a na konci léta jich tak bylo v Česku 4188. Samotných biofarmářů je 529 a jejich počty se začaly právě letos po pěti letech stagnace opět zvyšovat. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je to dáno hlavně novým dotačním programem, který je zaměřený právě na podporu ekologického zemědělství.
- Ekologičtí podnikatelé hospodaří na 502 374 ha půdy, což je přibližně 12 procent celkové výměry půdního fondu v Česku.
- Nejvíce půdy v ekologickém režimu, skoro 73 000 ha, je v Jihočeském kraji.
- Předloni utratili lidé v Česku za biopotraviny skoro dvě miliardy korun, což je meziročně o 9,5 procenta více. Navzdory pokračujícímu oživení trhu podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů zůstává stále nízký a činí 0,71 procenta.
„Zemědělci dostali novou možnost výrazně začít podnikat v režimu ekologického zemědělství,“ řekl ministr, podle něhož bude podpora pokračovat do roku 2020. Jenom dotace na plochu pro ekologické zemědělce loni podle ředitele odboru environmentálního a ekologického zemědělství z ministerstva zemědělství, Jana Gallase, překročily miliardu korun. V novém programu také dostanou ekologičtí zemědělci vyšší preferenční body na své investiční projekty.
I když se resort snaží biopotraviny a s nimi spojené podnikání propagovat (například právě probíhajícím Měsícem biopotravin), někteří zemědělci eko nálepku nechtějí. Příkladem může být Robert Vyšata, kterému patří jabloňové sady u Českého Brodu. Ten přitom část zdejších jabloní tři roky v ekologickém režimu pěstoval, nakonec se ale vrátil ke klasickému zemědělství. „Té chemie dáváme velmi malé množství. Jablko je pak opticky i chuťově daleko lepší v porovnání s tím, co se nám dařilo v režimu bio,“ uvedl Vyšata.
Ekofarem by ale podle všeho mohlo být mnohem víc, někteří zemědělci totiž říkají, že nálepku bio nemají pouze kvůli zbytečné byrokracii. „Ta náročnost je sice vyšší než u standardního zemědělství, ale myslím si, že to není tak dramatické. Na druhou stranu je značka bio velmi přísně hlídaná,“ dodává Gallas.
Čtyři z pěti Čechů
Podle průzkumu agentury Median, který resort zveřejnil loni na podzim, nakupují někdy biopotraviny čtyři z deseti obyvatel Česka. Od roku 2008 se jejich počet mírně zvýšil. Lidé zároveň kupují produkty ekologického zemědělství častěji než dříve. Navzdory mírnému růstu ale zůstává podíl bioproduktů na celkovém trhu s potravinami v Česku velmi nízký, za hlavní důvod bývá označována cena. Podle údajů z loňského roku jsou biopotraviny v obchodech zpravidla o desítky až stovky procent dražší než běžné produkty. Pravdou ale je, že se tyto cenové rozdíly začínají zmenšovat.
Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválil tehdejší kabinet, měl vzrůst podíl ekologického zemědělství do letošního roku na patnáct procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami měl z tehdejšího zhruba procenta letos stoupnout na trojnásobek. Materiál si také kladl za cíl obrácení poměru mezi dováženými a domácími biopotravinami ve prospěch tuzemských.
