Bendl: Zemědělci by mohli získat půl miliardy navíc

Praha - Čeští zemědělci by mohli na dorovnání přímých plateb dostat téměř půl miliardy korun. Jde především o peníze z vyhraného sporu s Evropskou komisí. Původní návrh státního rozpočtu totiž s těmito dotacemi nepočítal. Na Žofínském fóru na téma českého zemědělství a potravinářství v době rozpočtových škrtů to dnes uvedl ministr zemědělství Petr Bendl.

Loni to bylo 1,3 miliardy, předloni skoro třikrát tolik. Letos se na národní doplňkové platby, takzvané Top-upy s penězmi nepočítalo. Podle ministra zemědělství to teď může být jinak.

300 milionů z vyhraného sporu a 200 milionů z pozemkového fondu

Na národní doplňkové platby, známé také jako platby Top-Up, by mohlo být použito i 300 milionů, které Česko koncem března získalo z vyhraného sporu s EU kvůli přebytečným zásobám komodit před vstupem do EU, uvedl dnes Bendl. 

Dalších 200 milionů korun by pak zemědělci mohli získat z letošních příjmů Pozemkového fondu ČR. Ovšem jestli resort skutečně peníze pro zemědělce získá, bude podle Bendla záležet zejména na souhlasu ministerstva financí a následně sněmovny.

Jan Veleba a Petr Bendl
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Ministerstvo zemědělství hodlá podle dnes zveřejněného návrhu na podporu českého zemědělství použít z příjmů pozemkového fondu celkem 2,1 miliardy korun. Největší část z toho, celkem 800 milionů korun, má jít na spolufinancování Programu rozvoje venkova, jehož zdrojem jsou primárně evropské peníze. Víc než půl miliardy chce ministerstvo použít na národní dotační zdroje, více než 300 milionů by mělo směřovat ve prospěch Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Na konci března vyhrála Česká republika u Soudního dvora EU v Lucemburku dlouholetý spor s Evropskou komisí o 12,3 milionu eur (300 milionů korun). Kauza se týkala přebytečných zásob, které si firmy v ČR před vstupem do EU v roce 2004 u některých zemědělských produktů udělaly. Kvůli tomu pak komise nařídila, že ČR za to musí do rozpočtu zaplatit uvedených 300 milionů.

Na unijních dotacích pobírají čeští zemědělci, stejně jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. Úrovni dotací ve starých členských státech se tuzemští farmáři ale mohou přiblížit právě díky dorovnávacím platbám z národního rozpočtu. Na dorovnání mají letos nárok naposledy. Od příštího roku by dotační rozdíly mezi členskými státy měly zmizet, nebo se alespoň výrazně zmírnit.

Podpora zemědělství z Pozemkového fondu ČR
Zdroj: ČT24

Platba Top-Up je doplňkem k jednotné platbě na plochu zemědělské půdy (SAPS), která je základní agrární dotací. Jejím prostřednictvím mělo podle informací z loňského podzimu loni českým farmářům jít zhruba 16,5 miliardy korun, tedy o více než dvě miliardy korun meziročně více. Letos by částka měla podle Bendla vzrůst o další 2,4 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...