Kyjev - To, co mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá, je regulérní válka a plyn je pouze důsledkem sporu. Již od března počítáme s tím, že dodávky plynu přes Ukrajinu se jednoho dne zastaví, řekl v rozhovoru pro ČT24 zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Dokonce se podle něj může stát, že ruský prezident Vladimír Putin obětuje export zemního plynu a bude tuto surovinu využívat jako zbraň, čímž Evropu potrestá. Rusko dnes Ukrajině zastavilo dodávky plynu, Evropy se to prý netýká.
Nikdo neví, jak se Rusko v budoucnu zachová. „Konflikt je regulérní válkou, která zatím eskaluje - sestřelení letadla v Luhansku není poslední, můžeme očekávat více mrtvých na obou stranách,“ tvrdí Bartuška. Podle něj se může stát, že Rusko plyn obětuje, a to přesto, že zisky z prodeje plynu patří mezi klíčové příjmy státního rozpočtu Ruské federace, nicméně většina příjmů je z ropy a jen jedna pětina ze zemního plynu. „V jednom okamžiku si Putin řekne už dost, ropy mám dost, budu hrát s plynem jako se zbraní a ztrestám Evropu,“ myslí si Bartuška a dodáva: „Všichni počítáme s tím, že se zastaví dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Je to něco, s čím počítáme od března letošního roku. Jestli se to stane dneska nebo za měsíc, je vcelku nepodstatné.“
Evropské země se většinou snaží připravit na situaci, kdy by definitivně vypadly dodávky ropy z Ruska. Václav Bartuška tvrdí, že pokud Rusko bude stále dodávat plyn do Evropy kromě cesty přes Ukrajinu také severní větví přes Baltské moře (Nordstream) a přes Polsko (Jamal), tak bude pro Českou republiku situace snesitelná. Až dvě zimy by v ČR byly problematické, pokud by Rusko zastavilo dodávky do Evropy úplně.
Největší domácí distributor plynu, skupina RWE, je na případné výpadky v dodávkách plynu z Ruska přes Ukrajinu připraven. Zásobníky má naplněny ze 70 procent a na evropském trhu je podle něj plynu dostatek. „Na případné výpadky v dodávkách plynu jsme dobře připraveni. Už třetí měsíc vtláčíme zemní plyn do podzemních zásobníků,“ uvedl mluvčí RWE Martin Chalupský. Zdůraznil, že ČR má výhodu v diverzifikaci přepravních cest zemního plynu. Propojení české soustavy severním směrem přes hranice s Německem je velkou strategickou výhodou pro spolehlivé dodávky plynu do ČR.
Ukrajinu neničí Moskva, ale její elity, soudí Bartuška
Moskva se odvolává na podepsané smlouvy, ale Kyjev se hájí tím, že nelze mít právní vztahy s někým, kdo si přivlastnil ukrajinské území - Krym s milionem obyvatel. Kyjev se snaží změnit podmínky dohody z roku 2009 uzavřené za vlády expremiérky Julije Tymošenkové. Podle této dohody musí Ukrajina koupit stanovený objem plynu, ať ho potřebuje, nebo ne, za cenu 485 dolarů za 1000 metrů krychlových, což je nejvyšší cena v Evropě. Poté, co bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč loni na podzim odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Rusko cenu snížilo až na 268,5 dolaru. Po únorovém svržení Janukovyče však nyní Rusko trvá na platnosti staré smlouvy a staré ceně.
Takové podmínky pro nákup plynu z Ruska panují na Ukrajině již 23 let. Za celou tu dobu nejsou na ukrajinské hranici měřiče zemního plynu: „To znamená, že Ukrajina platí za dodávky zemního plynu, které nemůže změřit, a ani neví, kolik toho plynu na její území vstupuje,“ tvrdí Bartuška s tím, že tento stav fungoval za vlády všech čtyř prezidentů a vlád. „Bylo to proto, že ukrajinská věrchuška (politická elita) na tom vydělávala. Odtud pochází ukrajinští miliardáři. Samozřejmě to bylo to, co přivedlo zemi k bankrotu. Ukrajinu primárně neničí Moskva, tu ničí její otřesné domácí elity,“ připomíná Bartuška.
Rusko dnes úplně odstřihlo Ukrajinu od dodávek zemního plynu. Tento krok následoval jen krátce poté, co Kyjevu vypršela lhůta na splacení dluhu ve výši několika miliard dolarů. Moskva je přitom podle premiéra Dmitrije Medvěděva otevřená dalšímu jednání, ale až poté, co protistrana úplně vyrovná své závazky. Ukrajinská vláda naopak váže splacení dlužných částek na snížení ceny za ruské exportní dodávky. Plynárenský monopol, stejně tak i ukrajinský ministr energetiky ujišťuje, že dodávky proudící dál za hranice Ukrajiny ohroženy nebudou.
