Praha – Předcházející měsíc potvrdil současný trend, tedy velmi nízký růst spotřebitelských cen. Vyjádřeno čísly: meziroční inflace v únoru zůstala na shodných 0,2 procenta jako v lednu. Podle analytiků jde o potvrzení, že navzdory skokovému snížení cen na přelomu roku a hrozbě deflace se černé scénáře nakonec nepotvrdily. Inflace by měla pomalu postupně růst až k jednomu procentu v druhé polovině roku.
Na meziměsíčním růstu se podle analytika Raiffeisenbank Václava Frančeho podepsalo zejména zdražení rekreací, což může být do určité míry důsledek devizové intervence. Na pokles cenové hladiny naopak působily ceny energií. „Výsledek je blízko tržnímu očekávání, takže bych neočekával reakci koruny,“ doplnil.
Michal Kozub, analytik Home Credit:
„Potvrzení lednové inflace je pro ekonomiku dobrá známka, protože obavy, že by mohla spadnout do deflace, se nepotvrdily.“
K vyvážení cen přispělo podle statistiků zejména zastavení růstu plateb za pohonné hmoty. V lednu byly vyšší o 2,5 procenta, zatímco v únoru měly pohonné hmoty cenový růst nulový. Naopak na zásadnější vliv listopadových intervencí ČNB si česká ekonomika prý musí počkat do jara. Na jedno ale ekonomové upozorňují už teď. Bez zásahu banky by se ceny snížily ještě více a česká ekonomika by se tak do deflace nakonec dostala.
„Ačkoliv vidíme růst HDP a oživení ekonomiky, nestojí za tím výraznější tlak poptávky. To podporuje tezi, že centrální banka udělala dobře, když intervenovala. Bez toho bychom dnes jistojistě byli v deflaci,“ vyjádřil se analytik České spořitelny Jan Šedina.
Cenová hladina pravděpodobně začne růst už v následujících měsících. Podle Patrika Rožumberského z UnitCredit Bank by se inflace měla vlivem slabé koruny postupně zvedat. „Pro inflaci tedy předpokládáme v nadcházejícím období rostoucí trend, který vyvrcholí na začátku příštího roku meziročním přírůstkem okolo tří procent,“ uvedl. Za celý letošní rok by měla být podle něj průměrná inflace 1,4 procenta, tedy jedna z nejnižších za posledních několik let.
Podle ředitele měnové sekce a statistiky ČNB Tomáše Holuba banka očekávala únorovou míru dvakrát vyší. Rozdíl v odhadech a následné realitě prý způsobil hlubší meziroční propad regulovaných cen. Naopak ceny potravin vzrostly v únoru meziročně o něco rychleji, než ČNB očekávala. Dopady změn nepřímých daní i ceny pohonných hmot se v únoru vyvíjely podle prognóz ČNB.
ČNB zahájila devizové intervence 7. listopadu 2013 a od té doby za to čelí kritice některých politiků, části odborné komunity i veřejnosti. Kroky centrálních bankéřů kritizovali současný prezident Miloš Zeman (čtěte víc) i jeho předchůdce Václav Klaus (více zde). Naproti tomu někdejší premiér Jiří Rusnok prohlásil, že rozhodnutí bankovní rady rozumí a věří tomu, že intervence českému hospodářství ve střednědobém výhledu prospějí (čtěte víc).
