Bankovní asociace odhaduje růst ekonomiky o 2,4 procenta. Otázkou zůstává vývoj v Německu

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze nadále odhaduje růst české ekonomiky v letošním roce o 2,4 procenta. Odhad komplikují nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, zejména pak německé ekonomiky. Pro příští rok asociace ponechala odhad na 2,3 procenta.

„Strach a nejistota jsou největšími nepřáteli současné evropské konjunktury, a tedy i české ekonomiky. Ať už jde o potenciální brexit, zpomalování růstu nejvýznamnějších světových ekonomik nebo třeba vynucený nástup nových technologií do automobilového průmyslu. Taková situace často nahrává odkladům firemních investic, větší obezřetnosti spotřebitelů a v konečném důsledku i ztrátě hospodářského tempa,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník upozornil, že v současnosti jsou exportní objednávky německých firem na minimu a ani jejich výhled se nelepší. „Německé firmy také čekají na uvolnění napětí mezi USA a Čínou a neinvestují,“ uvedl.

Z firemního sektoru navíc přicházejí první signály svědčící o snižující se fluktuaci a zvyšující se ochotě zaměstnanců akceptovat zaměstnavateli navržená mzdová ujednání. Spolu se zmíněným výhledem v exportním sektoru německého hospodářství, jenž pro české exportéry věstí konec extrémně dobrých časů, začíná charakteristika české ekonomiky jako převážně přehřáté získávat nepřehlédnutelné trhliny, míní ČBA.

„Česká ekonomika vykazovala v posledních letech známky přehřátí patrné především na trhu práce. Tomuto obrázku začíná hlavně kvůli poklesu průmyslových zakázek zvonit hrana. Uvolněná pracovní síla ale nachází bez větších problémů místo ve službách,“ konstatuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Investice zřejmě tolik neporostou

Celkově by se na růstu ekonomiky měly podle prognózy rovnoměrně podílet soukromá, vládní spotřeba a investice. Růst investic by přitom měl klesnout z loňských mimořádných 7,2 procenta na 2,8 procenta v letošním roce. Příští rok by měl být růst investic zhruba tříprocentní. „Určitou roli tady hraje i průběh čerpání strukturálních a investičních fondů EU, který nijak nesouvisí s průběhem hospodářského cyklu, nicméně jej ovlivňuje,“ uvedla asociace.

Průměrná míra inflace by letos měla stoupnout podle odhadů ČBA na 2,6 procenta z loňských 2,1 procenta. K této hodnotě by se měla inflace následně vrátit příští rok. „I díky umírněnějším mzdovým požadavkům se inflace postupně vrátí ke svému cíli a ČNB bude i ve světle nejistého vnějšího prostředí preferovat stabilitu úrokových sazeb,“ uvedl Vejmělek.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank. Asociace upozornila, že tentokrát se názory hlavních ekonomů na možný růst ekonomiky rozdělily do tří skupin. První skupina čeká zrychlení růstu v příštím roce, druhá očekává pro oba roky stejné hodnoty a třetí slupina předpokládá pro tento i příští rok postupný pokles růstu.

„Za výše uvedenými odhady stojí zejména rozdílné pohledy na vnější rizika a na vývoj investic. Výsledná prognóza představuje kompromis mezi těmito názory,“ uvedla asociace.

Česká národní banka podle květnové prognózy odhaduje letošní růst ekonomiky na 2,9 procenta a příští rok na tři procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze předpokládá růst letos i příští rok o 2,4 procenta. ČNB zveřejní novou prognózu ve čtvrtek 1. srpna, ministerstvo financí ve středu 31. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 3 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 14 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...