Bankovní asociace odhaduje růst ekonomiky o 2,4 procenta. Otázkou zůstává vývoj v Německu

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze nadále odhaduje růst české ekonomiky v letošním roce o 2,4 procenta. Odhad komplikují nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, zejména pak německé ekonomiky. Pro příští rok asociace ponechala odhad na 2,3 procenta.

„Strach a nejistota jsou největšími nepřáteli současné evropské konjunktury, a tedy i české ekonomiky. Ať už jde o potenciální brexit, zpomalování růstu nejvýznamnějších světových ekonomik nebo třeba vynucený nástup nových technologií do automobilového průmyslu. Taková situace často nahrává odkladům firemních investic, větší obezřetnosti spotřebitelů a v konečném důsledku i ztrátě hospodářského tempa,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník upozornil, že v současnosti jsou exportní objednávky německých firem na minimu a ani jejich výhled se nelepší. „Německé firmy také čekají na uvolnění napětí mezi USA a Čínou a neinvestují,“ uvedl.

Z firemního sektoru navíc přicházejí první signály svědčící o snižující se fluktuaci a zvyšující se ochotě zaměstnanců akceptovat zaměstnavateli navržená mzdová ujednání. Spolu se zmíněným výhledem v exportním sektoru německého hospodářství, jenž pro české exportéry věstí konec extrémně dobrých časů, začíná charakteristika české ekonomiky jako převážně přehřáté získávat nepřehlédnutelné trhliny, míní ČBA.

„Česká ekonomika vykazovala v posledních letech známky přehřátí patrné především na trhu práce. Tomuto obrázku začíná hlavně kvůli poklesu průmyslových zakázek zvonit hrana. Uvolněná pracovní síla ale nachází bez větších problémů místo ve službách,“ konstatuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Investice zřejmě tolik neporostou

Celkově by se na růstu ekonomiky měly podle prognózy rovnoměrně podílet soukromá, vládní spotřeba a investice. Růst investic by přitom měl klesnout z loňských mimořádných 7,2 procenta na 2,8 procenta v letošním roce. Příští rok by měl být růst investic zhruba tříprocentní. „Určitou roli tady hraje i průběh čerpání strukturálních a investičních fondů EU, který nijak nesouvisí s průběhem hospodářského cyklu, nicméně jej ovlivňuje,“ uvedla asociace.

Průměrná míra inflace by letos měla stoupnout podle odhadů ČBA na 2,6 procenta z loňských 2,1 procenta. K této hodnotě by se měla inflace následně vrátit příští rok. „I díky umírněnějším mzdovým požadavkům se inflace postupně vrátí ke svému cíli a ČNB bude i ve světle nejistého vnějšího prostředí preferovat stabilitu úrokových sazeb,“ uvedl Vejmělek.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank. Asociace upozornila, že tentokrát se názory hlavních ekonomů na možný růst ekonomiky rozdělily do tří skupin. První skupina čeká zrychlení růstu v příštím roce, druhá očekává pro oba roky stejné hodnoty a třetí slupina předpokládá pro tento i příští rok postupný pokles růstu.

„Za výše uvedenými odhady stojí zejména rozdílné pohledy na vnější rizika a na vývoj investic. Výsledná prognóza představuje kompromis mezi těmito názory,“ uvedla asociace.

Česká národní banka podle květnové prognózy odhaduje letošní růst ekonomiky na 2,9 procenta a příští rok na tři procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze předpokládá růst letos i příští rok o 2,4 procenta. ČNB zveřejní novou prognózu ve čtvrtek 1. srpna, ministerstvo financí ve středu 31. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...