Babišovo impérium: „Je to v pohodě,“ říkají voliči

Praha - Babišův Agrofert podniká nejen v chemickém a potravinářském průmyslu, ale i v zemědělství nebo v poslední době také v médiích. Miliardář Andrej Babiš tak dává práci zhruba 27 tisícům lidí, a patří tak k největším zaměstnavatelům v zemi. Začínal jako referent Chemapolu Bratislava (později Petrimex). V polovině 90. let v Petrimexu končí a věnuje se čistě Agrofertu, který spoluzakládal krátce po rozpadu Československa. Poté, co Petrimex z Agrofertu odchází, Babiš kontaktuje švýcarskou firmu Ost Finanz und Investition, která s sebou přináší kapitál. Agrofert pak pod Babišovým vedením postupně získává dominantní vliv v české ekonomice. A nejen to, v místech podnikání má nyní vliv i politický, což dokládají hlasy voličů ve volbách.

Ve vlastnické struktuře firem, jejichž výrobky najde spotřebitel denně v nákupním košíku, se velmi často objevuje AGROFERT HOLDING, a. s. U zemědělských výrobků však výčet nekončí. Své místo v Babišově „síti“ našly i firmy podnikající v oblasti chemie, lesnictví či médií. Zajímavým ukazatelem jsou pak volební výsledky v jednotlivých městech či obcích, kde sídlí firmy s účastí Agrofertu - ve většině totiž vyhrálo právě hnutí ANO 2011 Andreje Babiše.

Chemický průmysl

Deza - výrobce aromatických uhlovodíků a dalších chemických látek. Firma zaměstnává téměř 1 000 lidí. Své sídlo má ve Valašském Meziříčí. Historie společnosti sahá do roku 1892, kdy vznikl závod na destilaci dehtu Julia Rütgerse v Ostravě. Jediným akcionářem se stal Agrofert v roce 2005.

  • Ve Valašském Meziříčí zvítězila ve volbách Babišova strana ANO 2011 s výsledkem 26,2 procenta.

Fatra – firma se zabývá zpracováním plastů (PVC, TPO, PP a PET) a zaměstnává okolo 1 000 lidí. Své sídlo má v Napajedlech, výrobní centra pak v Chropyni. Více než polovina produkce směřuje na zahraniční trhy. Vstup společnosti Fatra do Agrofertu se uskutečnil v roce 2000.

  • Strana ANO 2011 v Napajedlech zvítězila, dalo jí hlas 24,62 procenta obyvatel.

Lovochemie - největší výrobce hnojiv v ČR. V závodu pracuje 643 zaměstnanců a své sídlo má v Lovosicích. Jde o pilíř českého chemického průmyslu. Babiš jej ovládl způsobem, který byl později vyšetřován policií. V lovosické Lovochemii měla 51procentní podíl Babišova firma Proferta, kterou vlastnil společně s německým podnikem BAGS. Jeho partneři ze společnosti ho posléze obvinili, že se zasadil o to, aby se jejich firma nezúčastnila navyšování kapitálu v Lovochemii, a pak Profertu poslal do likvidace. V roce 2010 se tak stal jediným akcionářem Agrofert.

  • V letošních volbách v Lovosicích hnutí ANO 2011 zvítězilo a dostalo úctyhodných 29,59 procenta voličských hlasů.

Synthesia – podnik se zabývá chemickou výrobou a dává práci 1 600 zaměstnancům. Sídlo společnosti je v Pardubicích. Jediným majoritním vlastníkem společnosti se stává Agrofert v roce 2009.

  • Ve volbách dopadla v Pardubicích nejlépe ČSSD (20,53 procenta), na záda jí však hnutí ANO 2011 dotírá ziskem 19,82 procenta.
Podnik Synthesia
Zdroj: Jindřich Mynařík/isifa/Lidové noviny

Lesnictví a dřevařství

Uniles – společnost se zabývá pěstební a těžební lesnickou prací a odkupem dřevní hmoty. Práci v Rumburku díky tomu našlo přes 250 pracovníků. V roce 2011 společnost změnila vlastnickou strukturu a získala jediného akcionáře, a tím se stala členem Agrofertu.

  • V posledních volbách v Rumburku zvítězilo hnutí ANO 2011 s 22,23 procenta hlasů.

Wotan Forest – firma se zabývá prováděním lesnických činností, nákupem dřeva a jeho zpracováním v pilařských a truhlářských provozech. Své sídlo má v Českých Budějovicích. Součástí firmy je i výrobce dřevěných přepravních palet Jilos Horka se 247 zaměstnanci a sídlem v Horkách u Staré Paky. Agrofert do společnosti vstoupil v roce 2011.

  • V Nové Pace ANO 2011 zvítězilo hodnotou 19,56 procenta hlasů, v Českých Budějovicích pak hodnotou 18,43.

Nový Forest (zatím není v majetku Agrofertu) - nástupnická firma zkrachovalé lesnické firmy Less & Forest, která loni na podzim skončila v úpadku. Sídlí v Bohdanči na Kutnohorsku a Agrofert ji hodlá koupit za 112 milionů korun - počátkem října koupi schválil antimonopolní úřad.

Média

  • AGF Media - Vydavatel regionálního týdeníku 5plus2, který má zhruba 130 zaměstnanců. Sídlo: Praha.
  • Ecopress - vydavatel slovenského deníku Hospodárske noviny a několika odborných periodik. Agrofert ji koupil letos na jaře od společnosti Economia. Sídlo. Bratislava.
  • Mafra - mediální skupina vydávající mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro. Součástí Agrofertu, který ji koupil od německé společnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft, je od letošního října. Společnost zaměstnává přibližně 1 000 lidí. Sídlo: Praha.
Mafra
Zdroj: ČT24

Potravinářství

Kostelecké uzeniny - největší český zpracovatel masa, který dává práci kolem 1 700 lidí. Výrobní kapacity jsou umístěny v Kostelci u Jihlavy a Plané nad Lužnicí. Agrofert do firmy vstoupil v roce 2007. 

  • V Kostelci u Jihlavy dopadlo ANO 2011 na prvním místě (29,98 procenta), v Plané pak dopadlo hnutí na stejné příčce se ziskem 22,59 procenta.

Krahulík - Masozávod Krahulčí – společnost se zabývá výrobou uzenin a zaměstnanecká základna činí asi 640 zaměstnanců. Provozovny má v Krahulčí u Telče, ve Studené a v Hodicích u Třeště. Agrofert do firmy vstoupil v roce 2010.

  • Ve volbách v Krahulčí se ANO 2011 umístilo na prvním místě se ziskem 26,00 procent, v Hodicích pak hnutí skončilo na místě druhém za ČSSD (17,07), pro ANO 2011 zde hlasovalo 15,97 procenta obyvatel. Ve Studené dopadlo hnutí ANO 2011 (16,28 procenta) ve volbách třetí za KSČM (22,80) a ČSSD (21,74).
Krahulík - Masozávod Krahulčí
Zdroj: ČT24/Krahulik.cz

Mlékárny Hlinsko - výrobce mléčných produktů se značkou Tatra. Práci zde má přibližně 230 zaměstnanců. Společnost sídlí v Hlinsku v Čechách. Dne 5. října 2011 se stal vlastníkem Mlékárny Hlinsko Agrofert.

  • Volební výsledky se přiklonily hnutí ANO 2011 – první místo zaručil výsledek 23,15 hlasu.

Olma – mlékárna, která zaměstnává 397 lidí. Sídlo má v Olomouci. Skupina Agrofert ji ovládla na začátku roku 2009.

  • Hnutí ANO 2011 zde skončilo druhé (20,21 procenta), těsně za ČSSD (20,73).

Penam - druhý největší výrobce pekárenských a mlýnských výrobků v Česku. Práci zde má na 2 264 zaměstnanců. Firma vlastní 12 pekařských provozů a čtyři mlýny po celém Česku. Součástí Agrofertu se společnost stala v roce 2004.

  • Centrálu má Penam v Brně, kde hnutí ANO 2011 získalo 17,24 procenta, což mu udělilo ve volbách druhé místo. Na prvním se umístila ČSSD se ziskem 20,77 procenta.
Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Vodňanská drůbež - největší zpracovatel a dodavatel drůbežího masa v ČR a jediný český zpracovatel kachen. Zaměstnává na 1 500 lidí. Sídlo má ve Vodňanech, závody pak ve Vodňanech, Mirovicích, Modřicích a Háji ve Slezsku. Od roku 2009 je členem společnosti Agrofert.

  • Hnutí ANO 2011 ve Vodňanech skončilo druhé se ziskem 17,92 procenta. Vítězem byla ČSSD (20,21).

Zemědělství

Agropodnik Domažlice - od roku 2012 součástí holdingu Agrofert. V současné době firma zaměstnává 100 zaměstnanců. Nosnou činností je provozování daňového skladu pohonných hmot, výroba stavebních hmot a prefabrikátů, skladování a obchod s kapalnými i tuhými průmyslovými hnojivy.

  • Hnutí ANO 2011 dostalo ve volbách v Domažlicích 16,53 procenta, skončilo tak druhé za ČSSD (22,43 procenta).

Oseva - v roce 2008 se stala součástí agrární skupiny Agrofert. Zabývá se výrobou a prodejem širokého sortimentu certifikovaných osiv. Specializací společnosti je výroba a prodej osiv hybridů kukuřice. Sídlo má firma v Bzenci.

  • V tomtéž městě v politickém souboji zvítězila ČSSD (21,63 procenta), druhé skončilo ANO 2011 (20,14 procenta).

Tajba - je členem Agrofertu od roku 2008. Tajba produkuje: hnojiva, pesticidy či osiva a své sídlo má v Čani.

Agrofert
Zdroj: ČT24

Ostatní firmy patřící Agrofertu

Agrofert, a. s. - mateřská společnost koncernu se sídlem v Praze.

Agrotec - skupina zajišťující prodej a servis zemědělské techniky, osobních i nákladních aut se sídlem v Hustopečích.

Ethanol Energy - výrobce bioethanolu určeného k přimíchávání do automobilových benzinů se sídlem ve Vrdech na Kutnohorsku.

Výčet firem, které patří do koncernu Agrofert, naleznete ZDE

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.