Babiš proti sobě poslal ministry. Chce, aby sáhli na úspory

Praha - Ministr financí Andrej Babiš (ANO) trvá na schodku rozpočtu na rok 2016 ve výši 70 miliard korun. Peníze pro navýšení státní kasy chce získat mimo jiné od státních firem nebo od jednotlivých ministerstev. Ta by měla podle jeho návrhu odevzdat 10 procent ze svých úspor. Ministři se ale proti Babišově záměru bouří.

7 minut
Události: Babiš chce od ministrů část jejich úspor
Zdroj: ČT24

Na schodku 70 miliard korun v návrhu rozpočtu na příští rok se už na konci dubna shodly strany vládní koalice. „Já bojuji za deficit rozpočtu 2016, kde jsem kritizován. Ale v rámci koalice padaly různé návrhy na schodek jako 85 nebo 80, tak já se snažím udržet těch 70, protože si myslím, že je to důležité. A to bez ohledu na to, že mi to říká někdo z Bruselu nebo jestli to tady uzákoníme,“ dodal Babiš.

Vzhledem k tomu, že Sobotkův kabinet plánuje nemalé výdaje, nepomůže státnímu schodku pouze ekonomický růst. Vláda musí také někde šetřit. A ministr Babiš má hned několik návrhů, kde peníze do příjmové složky rozpočtu sehnat. Jedním z nich je odevzdání 10 procent úspor jednotlivých ministerstev, které rezorty ušetřily za několik let na provozu a investicích. U některých to dělá i víc než půl miliardy. „Ministerstva mají rezervy, hlavně v provozních nákladech. Takže to nejsou žádné tupé škrty,“ argumentuje šéf státní kasy.

Většina ministrů o tomto záměru vůbec nevěděla, a to i přes to, že se celá věc řešila minulý týden na jednání koaliční rady. Materiál, který má ČT k dispozici, škrtá peníze většině z nich. „Pokud by to bylo ještě nad rámec toho, co máme na rok 2016, tak by to asi byl jistý problém,“ uvedl Babišův kolega z hnutí ANO, ministr životního prostředí Richard Brabec. „Pro mě je naprosto nepřijatelné snižovat rozpočet v českém školství,“ dodává šéf školství Marcel Chládek (ČSSD).

S největšími škrty se počítá v resortu práce a sociálních věcí, kde by šlo o více než 600 milionů. Přes půl miliardy má přijít ministerstvo zemědělství. „Já jsem ty prostředky neprojedl. Ty, které jsem loni nespotřeboval, tak jsem proinvestoval, proto mám problém s tím, že někdo přijde a řekne - plošně vám to škrtneme,“ reagoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ale jsou i rezorty, kde se škrtat nemá jako ministertsvo obrany nebo Bezpečnostní informační služba.

A peníze by chtěl ministr financí získat i jinde. „Budeme hledat ještě peníze z hlediska příjmů. Státním firmám se daří. Tak není důvod, proč by si ty peníze nemohl stát vzít tam. Takže na tom jsme se shodli. Stále ale postrádám nápady z hlediska šetření, tedy zveřejňování smluv a větší transparentnost,“ řekl Babiš.

Schodek je klíčový pro přijetí eura

Výši schodku státního rozpočtu musela vláda deklarovat v aktualizované verzi konvergenčního programu, podle níž by měl deficit veřejných financí postupně klesat z letos odhadovaných 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na 0,6 procenta HDP v roce 2018. Konvergenční program je základním dokumentem pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ prohlásil po vládní shodě nad rozpočtovým schodkem ve výši 70 miliard na konci dubna šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten se totiž okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce. Také někteří ekonomové se shodli, že vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2,5 procenta, mohl být rozpočet ambicióznější.

Rozpočet: nad čím panuje shoda a nad čím ne

+ Státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun.

- Zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body.

Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

Podle úterního vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se koalice měla na dnešním jednání shodnout na hlavních výdajových prioritách, které podpoří. Sociální demokraté se budou snažit vyjednat navýšení peněz na valorizaci penzí i zvýšení plateb na státní pojištěnce v systému zdravotního pojištění. Podle Sobotky jejich prioritou je také zvýšení prostředků na školství a vědu a výzkum.

Skutečný návrh rozpočtu má přijít až v červnu a do sněmovny pak zamíří až v září. Je tedy otázkou, jaká bude nakonec jeho skutečná podoba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 10 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 17 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...