Babiš předloží vládě návrh na zdanění korunových dluhopisů. Politickou podporu zatím nemá

3 minuty
Události: Dodatečné zdanění korunových dluhopisů
Zdroj: ČT24

Vláda bude ve středu projednávat návrh daňového zákona, který by poměrně bezbolestně mohl přinést do státní pokladny několik miliard korun. Nedostává se mu však zatím dostatečné podpory poslanců a ani vládní strany nemají jednotný postoj. Jedná se totiž o dodatečné zdanění korunových dluhopisů. Ty se dostaly do širokého povědomí veřejnosti kvůli tomu, že je v minulosti nakoupil od své tehdejší firmy Agrofert současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ušetřil tím na daních. Návrh na vládu předkládá právě on.

Podle usnesení rozpočtového výboru existují doložitelná podezření, že někteří emitenti (nezdaněné dluhopisy vydalo 525 firem) a jejich vlastníci mohli zneužít daňové zákony. Případ také rozvířit debatu o tom, zda Babiš měl tehdy na nákup dluhopisů peníze a odkud pocházely.

Babiš v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil. Díky tomu šetří na daních ročně přes 13 milionů korun.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Miroslav Kalousek (v současné době předseda TOP 09) ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012. Nyní navrhuje zdanit firemní korunové dluhopisy od roku 2018. 

Na téma (ne)zdanění dluhopisů vedou Kalousek s Babišem ostré spory. 

„To byla jejich chyba, jednoznačně chyba pana Kalouska a pana premiéra, který to mohl vlastně změnit a navrhnout, aby se to zdaňovalo, ty dluhopisy, od roku 2012 a oni to neudělali,“ říká Babiš. 

Kalousek pak k nyní předloženému návrhu uvádí: „Ten návrh je snaha ministra financí vyvinit se z vlastního pochybení jako podnikatele, když podváděl státní rozpočet a šidil ho o peníze.“

  • Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně.
  • Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.

Jak se rozhodne vláda?

Různé názory se zatím projevují i ve vládní koalici. Zatímco lidovci jsou ochotni jednat o podpoře návrhu na zdanění firemních korunových dluhopisů, sociální demokraté jsou k němu zatím skeptičtí.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce ještě před schvalováním návrhu od finanční správy slyšet, jestli Babiš či další lidé dluhopisy nezneužívali. „Je tady velmi silné podezření, že on osobně nebo i možná i někteří další velcí podnikatelé, bohatí podnikatelé, inkasovali výhody z toho, že jejich vlastní firmy vydávaly korunové dluhopisy“.

  • V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí zaknihovaných dluhopisů s nominální hodnotou jedna Kč v celkovém objemu 164 miliard Kč s úrokovou mírou od 1,75 procenta do 18,5 procenta a splatností jeden rok až 50 let. 
  • Uvedl to ministr financí Andrej Babiš (ANO) v důvodové zprávě.

Zdanění korunových dluhopisů by naopak vedle Babiše nevadilo ani senátorovi a majiteli firmy Synot Ivo Valentovi, který díky nim jen v roce 2015 vydělal přes 300 milionů.

„Můžu vám říct, že pro mě to není žádná velmi důležitá věc, takže to budu respektovat a smířím se s tím,“ řekl Valenta (nestr. za SsČR) počátkem března. 

Ve sněmovně bude hlasování o korunových dluhopisech zřejmě těsné. Spolu s hnutím ANO ho podporují komunisté a Úsvit. Jsme připraveni podpořit takové řešení, které pochybnosti odstraní, uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. 

Připraven ještě jeden návrh

Poslanci začnou projednávat zdanění korunových dluhopisů na květnové schůzi. Agentura ČTK zároveň nedávno uvedla, že ve sněmovně je další návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Nezařazený poslanec Karel Fiedler chce v porovnání s novelou ministra financí Andreje Babiše (ANO) rozšířit okruh vlastníků obligací, na něž by zdanění úroků od příštího roku dopadlo.

„Základ je stejný, ale moje novela jde o kousek dál a je důslednější, zahrnovala by i osoby blízké, to znamená rodinné příslušníky,“ řekl ČTK Fiedler. Svou předlohu pokládá za rozumnější, odstraňuje podle něho mezeru, která je v Babišově znění.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled Finanční správy

Současný šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček prohlásil v březnovém pořadu OVM, že zneužití práva v některých případech vyloučit nejde. „Už jsem říkal, že pokud zneužití práva bude, bude ho finanční správa řešit. Pokud by se ukázaly negativní jevy, jako jsou vydané korunové dluhopisy v enormních částkách, tak by to kontrolní pracovníci mohli zachytit a mohli by to zvedat,“ uvedl.

Zároveň si posteskl, že debata v posledních týdnech vytváří dojem, že se finanční správa problematikou nezabývá, což podle Janečka není pravda. „U subjektů, které emitovaly korunové dluhopisy, kontrolní úkony probíhají a za ta inkriminovaná období je jich přes tisíc. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit a vyřešíme to,“ sdělil.

„Ve společnosti se ale vytváří dojem, že samotný nákup korunových dluhopisů je zneužití práva,“ upozornil a dodal, že celá debata o dluhopisech může ve společnosti vytvářet falešné očekávání, že případným odhalením právního prohřešku bude celá situace vyřešená – pravidla, jakkoliv sporná, totiž nastavil sám stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 12 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...