Babiš plánuje schodek příští rok o třetinu nižší. Za tři roky o polovinu

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhne pro rok 2016 schodek státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. Počítá s tím první návrh státního rozpočtu na příští rok, které jeho ministerstvo vypracovalo. Plánovaný schodek pro letošní rok je 100 miliard korun. Příští rok tedy počítá Babiš se schodkem o 30 miliard nižším, jeho ambice snižování schodku jde ale ve výhledu mnohem dál. Do roku 2018 by se měl dostat na 50 miliard.

„Samozřejmě rozhovory o rozpočtu budou tento rok velice těžké, protože moje představa je deficit 70 miliard,“ uvědomuje si Babiš nesnadný plán snížit schodek v roce 2016 o třetinu proti letošnímu. Postupný pokles schodku chce opřít především o lepší výběr daní. Vláda bude o rozpočtu jednat do konce září. Poslanci pak budou nejdůležitější zákon roku schvalovat v prosinci.

K podstatným požadavkům patří také v jeho představě to, aby ministři začali snižovat provozní výdaje státních úřadů. „Já bych byl strašně rád, kdyby všichni ministři vlády byli skutečně transparentní a ukázali všechny svoje smlouvy a náklady,“ zopakoval svůj nárok Babiš.

Z Návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2016 až 2018:

  • Ministerstvo financí navrhne pro rok 2016 deficit státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč, pro rok 2017 ve výši 60 mld. Kč a pro rok 2018 ve výši 50 mld. Kč.
  • Střednědobé výdajové rámce na léta 2016 a 2017 a nově stanovený výdajový rámec na rok 2018 zabezpečují nepřekročení referenční hranice pro deficit vládního sektoru ve výši 3 % HDP a pomalému směřování ke střednědobému rozpočtovému cíli v úrovni 1 % strukturálního deficitu.
  • Ministerstvo financí na základě vládou schválených střednědobých výdajových rámců na léta 2016 až 2018 připraví v průběhu měsíce května 2015 předběžný návrh příjmů a výdajů podle jednotlivých rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2016 až 2018 a předloží tento návrh do 31. května 2015 vládě k projednání.

(zdroj: ministerstvo financí)

Koalice už se koncem března dohodla na základních parametrech návrhu zákona o registru smluv. Úřady a státní firmy by podle něj musely zveřejňovat nově uzavřené smlouvy v hodnotě nad 50 tisíc korun. Spor se rozhořel nad otázkou povinnosti zveřejňovat i dříve uzavřené smlouvy státních institucí. Hnutí ANO avizovalo, že ji bude prosazovat samostatně v rámci poslaneckého návrhu.

Schodek se má snižovat, výdaje ale růst – voda na opoziční mlýn

I přes plán snižovat v příštích letech schodek počítá Babiš s postupným zvyšováním výdajů. Půjdou například na platy státních zaměstnanců, na které by z rozpočtu mělo jít o tři miliardy více, nebo na penze, na které výdaje vzrostou o čtyři až pět miliard. Zhruba o dvě miliardy si také polepší sféra zdravotnictví.

Nahrávám video

Schodek má tedy klesat především díky zvýšení příjmů, opozice ale rozporuplné vizi ani trochu nevěří. „Andrej Babiš musí být buď kouzelník, nebo věřit špidlovskému 'zdroje jsou'. Protože na jedné straně slibuje snižovat deficit státního rozpočtu, na druhé straně slibuje zvyšovat veřejné výdaje,“ zopakoval dlouhodobou kritiku ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) o Babišově plánu:

„Ministr rozhodně nenavrhuje šetřit. Navrhuje zvyšovat výdaje, navrhuje utrácet.“

Poslanec Marek Černoch (Úsvit) zdůrazňuje, že dosavadní výběr daní optimistické scénáře příliš nenaplňuje. Za pravdu mu dává březnový přebytek státního rozpočtu, který se snížil meziročně o více než polovinu. Zatímco ve stejném období loni činil přebytek 43,6 miliardy, letos to bylo necelých 20 miliard. Podle ministerstva financí se na výsledku projevilo hlavně nižší inkaso daní. Také vzrostly výdaje, a to kvůli spolufinancování společných programů Česka a Evropské unie. Proti únoru klesl přebytek o necelé tři miliardy.

Na poklesu příjmů se nejvíce podepsala spotřební daň z tabákových výrobků, jejíž inkaso se snížilo o 16,6 miliardy. Za vším je podle ministerstva vysoké předzásobení tabákovými výrobky, které bylo reakcí na loňské zvýšení sazeb. O 9,7 miliardy klesl výběr DPH kvůli zadrženým odpočtům daně v loňském roce. Z nedaňových příjmů se na snížení přebytku nejvíce podepsal loňský jednorázový příjem 8,5 miliardy korun z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE. Podle finančních analytiků nižší příjmy nejsou až tak fatální, protože jsou způsobeny nižšími příjmy jednorázového charakteru, jako je právě nižší výběr tabákové daně a loňské nevyplácení daňových vratek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026
Načítání...