Jeden z nejslavnějších autosalonů historie se pokouší o znovuzrození. Mezinárodní automobilová výstava, která se tradičně konala ve Frankfurtu na Mohanem, poprvé otevřela své brány v novém dějišti, v Mnichově. Dominovaly jí elektřinou poháněné modely a doprovázely protesty ekologických aktivistů.
Téměř sedmdesát let se mezinárodní automobilová výstava konala ve Frankfurtu nad Mohanem, v posledních době ale ve znamení úpadku. Počet návštěvníků se propadl na zhruba polovinu. Přesun veletrhu do Mnichova má být symbolem nového začátku.
„Automobilky jako Mercedes-Benz anebo Renault využily mnichovského veletrhu k představení svých klíčových elektrifikovaných novinek. Jiné ale do Mnichova vůbec nedorazily. Mezi nimi tak významné firmy jako Toyota, Seat nebo Škoda Auto,“ připomněl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.
Od nuly začíná nejen veletrh, ale také velká část branže. „Automobilky, které mají za sebou desetiletí, ba staletí výroby, čelí pravděpodobně největší krizi ve své historii,“ soudí automobilový expert Jim Holder.
Šéf Volkswagenu žádá co nejrychlejší přechod na ekologickou energii
Veletrh odhaluje budoucnost oboru ve znamení ústupu spalovacích motorů a ofenzívy elektromobilů, napojení aut na internet či autonomního řízení. V Mnichově se představily samořiditelné mikrobusy, auto vyrobené takřka výlučně z recyklovaných materiálů, nebo remaky tradičních modelů ve formě elektromobilů.
Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess žádá co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie. Prohlásil, že bez politické podpory ekologických zdrojů energie nebude možné dosáhnout uhlíkově neutrální dopravy. „Podmínkou dekarbonizace sektoru dopravy je dostupnost zelené energie ze slunce a větru,“ řekl Diess na přednášce, ve které odklon od emisí oxidu uhličitého označil za šanci pro průmysl i klima.
„Jednoznačně jsme se zavázali, že do konce desetiletí připravíme firmu na to, abychom na trh dodávali ze sta procent elektrické modely,“ ředitel Mercedes-Benz Ola Källenius.
Automobilový veletrh nabízí také nezvyklý obrázek, a to haly plné jízdních kol. Jde o jeden z pokusů organizátorů ukázat mobilitu jinak, než jako producenta emisí. Podle některých ekologických aktivistů jde o pokrytectví. Část jich na protest proti konání veletrhu zablokovala jednu z nedalekých dálnic.
Merkelová považuje výstavu za vzor
Výstavu navštívila také dosluhující kancléřka Angela Merkelová. Pokládá ji za vzor propojení klimatické neutrality s automobilovým průmyslem. Ocenila pokrok v elektromobilitě a vyzvala k technologické otevřenosti pro další alternativy automobilových pohonů.
„Zájem o elektromobily je vidět nejen tady na výstavě, ale také v ulicích německých měst,“ řekla Merkelová s tím, že německý autoprůmysl se původně stavěl k této vývojové větvi zdráhavě. „Ještě před čtyřmi lety mohli němečtí výrobci představit jen koncepty elektrických aut, před dvěma lety jsem při návštěvě autosalonu mohla vidět světovou premiéru představení takového auta a nyní mají všichni výrobci ve své nabídce elektromobily pro každodenní provoz,“ uvedla.
Kancléřka také prohlásila, že na cestě k emisně čisté mobilitě je nezbytné, aby Německo zůstalo otevřené alternativním pohonům, jako je například vodíkový. Důraz je podle ní potřeba klást i na jistotu pracovních míst v automobilovém průmyslu, který je pro Německo klíčovým sektorem ekonomiky.
Intel oznámí, kde budou další evropské továrny
Americký výrobce čipů Intel zvažuje v Evropě v následující dekádě investovat až 80 miliard eur (přes dva biliony korun), chce tak zvýšit kapacitu výroby čipů v regionu. V Mnichově to řekl v úterý šéf podniku Pat Gelsinger. Dodal, že Intel do konce roku oznámí, kde v Evropě budou jeho další dvě továrny. Existující továrna Intelu na polovodiče v Irsku se nově zaměří i na automobilový průmysl.
O možných místech, kde se Intel chystá zřídit nové závody, se spekuluje. Za favority se považují Německo a Francie. Ve hře je i Polsko, kde Intel též působí. Gelsinger uvedl, že cílem je „celkový projekt v hodnotě 80 miliard eur v příštím desetiletí, který by byl katalyzátorem pro odvětví polovodičů, katalyzátorem pro celý technologický sektor“.
V březnu Intel, největší výrobce čipů pro deskové počítače a datová centra, v reakci na globální nedostatek čipů oznámil, že rozšíří kapacitu a že firma bude čipy vyrábět i na zakázku pro externí zájemce. V dubnu Gelsinger agentuře Reuters řekl, že společnost začne vyrábět čipy pro automobilky za šest až devět měsíců. Podle agentury Reuters není jasné, zda poslední prohlášení Gelsingera znamenají, že Intel tomuto cíli dostojí.
