Chystané zavedení dálničních poplatků pro osobní auta v Německu nenarazilo na odpor jen u některých evropských zemí, ale také u největšího německého autoklubu ADAC. Šéf organizace August Markl ministrům dopravy a financí Alexanderu Dobrindtovi (CSU) a Wolfgangu Schäublemu (CDU) v dopise napsal, že rozhodnutí o mýtném pro osobní vozy je zbytečné. Informoval o tom magazín Spiegel.
Autoklub ADAC kritizuje německé plány na mýtné pro osobní auta
Kolik zaplatí řidiči za použití dálnice v Německu? (zdroj: ČT24)
Šéf autoklubu ADAC, který má více než 19 milionů členů, v dopise také konstatuje, že projekt mýtného ponechává řadu zásadních otázek nezodpovězených. Markl se dále zmiňuje o nejistotě, kterou podle něj chystané poplatky vzbuzují u veřejnosti.
Markl má také výrazné pochybnosti o tom, jestli zavedení mýtného pro osobní vozy vůbec přinese nějaké příjmy. Dobrindt si od něj slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun) a peníze chce využít na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury. Analýzu jeho úřadu ale někteří zpochybňují.
- Němci i cizinci by měli zaplatit stejně. Roční tarif se počítá z následujícího sazebníku a přímo úměrně se zvedá za každých sto centimetrů kubických motoru. Níže uvedené hodnoty je tedy třeba vynásobit: v případě motoru o objemu 1,2 litru dvanácti, u 2,0litrového motoru dvaceti a podobně.
- Vozy emisní třídy Euro 3 nebo horší: s benzínovým motorem bude platit sazba 6,50 eur, s dieselovým 9,50 eur.
- Vozy emisní třídy Euro 4 a Euro 5: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 2 eura, s dieselovým 5 eur.
- Vozy emisní třídy Euro 6: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 1,80 eur, s dieselovým 4,80 eur.
- Za karavan má platit sazebník, který počítá s 16 eury za každých 200 kilogramů vozu.
- Více než 130 eur za rok by ale neměl zaplatit nikdo.
- Řidiči ze zahraničí si budou moci vybrat známku s platností 10 dnů, dva měsíce nebo jeden rok – cena se vypočítá podle uvedeného sazebníku.
- Známky bude možné koupit přes internet nebo aplikací pro chytré telefony.
- Zdroj: „Infopapier Infrastrukturabgabe“ německého ministerstva dopravy
Příjmy z mýtného pro osobní auta by byly několikanásobně vyšší, kdyby návrh, který minulý týden schválila německá vláda, nepočítal s tím, že němečtí řidiči budou od platby de facto osvobozeni. Za mýtné sice zaplatí, ale později jim bude vráceno, protože se jim sníží daň z motorových vozidel.
Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.
Například ceny za desetidenní mýtné, které zřejmě bude využívat i řada Čechů, se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje, v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3500 korun).
Ceny na německé dálnici pro vůz s Euro 3 a 2 l
Jaké budou ceny pro konkrétní vozy, spočítala Mladá fronta Dnes. Například model Ford Mondeo 2002, s naftovým motorem o dvou litrech, plnící emisní normu Euro 3. „Celkově nejdražší kategorie, desetidenní známka tím pádem bude stát zhruba 670 korun, roční pak něco přes tři a půl tisíce,“ přibližuje odborník na ojetá vozidla z Auto AZ Consulting Aleš Zich.
Ceny na německé dálnici pro vůz s Euro 4 a 1,9 l
Nejméně peněz na německé dálnici zaplatí řidiči za nová a hlavně benzinová auta s menším objemem. „Škoda Octavia s benzinovým motorem 1,2 litru plní poslední normu Euro 6, což jsou zhruba vozidla od roku 2015 výše, která budou platit na dálnicích nejméně. Tento konkrétní vůz o objemu 1,2 zhruba 108 korun za desetidenní známku,“ dodal Zich.
Ceny na německé dálnici pro vůz s Euro 6 a a 1,2 l
Na ještě nižší částku se mohou dostat ti, kteří si pořídí úplně nové vozidlo s ještě menším objemem − jeden litr. Za desetidenní kupon zaplatí necelých sedmdesát korun.
Termín startu nejasný
Veškeré příjmy z mýtného pro osobní vozy, které by mělo být zavedeno v roce 2019, tak ve výsledku Německu poplynou od zahraničních motoristů. To se nelíbí několika evropským zemím, včetně Rakouska nebo Nizozemska. Pochybnosti vyjadřuje i Česko.
Německá dálnice A3
Kdy začne systém fungovat, zatím není jasné. Schválit ho musí ještě parlament i spolková rada, kde má silnou roli opozice. Rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried navíc nevyloučil ani společnou žalobu nespokojených zemí.
Podle prezidenta českého ústředního automotoklubu ÚAMK Oldřicha Vaníčka je možné, že zavedení dálničních známek v Německu zatíží české silnice. Dražší německé dálnice by podle něj mohli řidiči nahradit lacinějšími českými, nebo by mohli úseky objíždět po silnicích nižších tříd.
- Rakousko
Inspirací pro český mýtný systém byl ten rakouský. V roce 2004 zde začal Kapsch provozovat mikrovlnné mýtné brány, které evidují průjezdy vozidel nad 3,5 tuny. Ke komunikaci s bránami je nutné mít ve vozidle přístroj Go-Box, na kterém je možné mít určitou částku předplacenou, nebo platit dodatečně. Ceny se liší podle počtu náprav a emisní kategorie, kterou vozidlo plní. V roce 2016 se pohybují od 0,157 po 0,4473 eura za ujetý kilometr. - Německo
Když se v Česku začalo diskutovat o zavedení mýtného systému, připadaly v úvahu dvě technologie – mikrovlnné mýtné brány nebo satelitní mýto. Hovořilo se též o rakouském a německém systému. Satelitní mýtný systém funguje bez bran, lokalizuje vozidla pomocí GPS. I v případě satelitního systému je třeba mít ve vozidle palubní jednotku. V Německu funguje mýtný systém od roku 2005. V současnosti platí mýtné pouze vozidla nad 7,5 tuny (do loňského podzimu nad 12 tun) a neplatí ho autobusy nebo například vozidla cirkusů. Systém provozuje společnost Toll Collect a ceny mýtného se pohybují podle počtu náprav a emisní třídy od 0,141 po 0,288 eura za kilometr. - Slovensko
Obdobný systém mýtného jako v Německu funguje i na Slovensku, a to od roku 2010. Platí vozidla nad 3,5 tuny, systém vytvořila a spravuje společnost Sky Toll, která má vazbu na provozovatele francouzského mýtného systému Sanef. Mýtné pro nákladní auta se pohybuje od 0,08 po 0,233 eura a pro autobusy od 0,03 po 0,11 eura v závislosti na jejich hmotnosti a emisní třídě. - Polsko
Polsko kombinuje mikrovlnný systém s mýtnými branami a systém mýtnic známý zejména z jižní Evropy. Mýtné brány účtují poplatky vozidlům nad 3,5 tuny, zatímco osobní auta platí jen na některých dálnicích, a to na mýtnicích (nepoužívají se dálniční známky). Možné je platit přímo na mýtnici nebo si pořídit palubní jednotku, která eviduje průjezdy mýtnicemi a platit dodatečně. - Francie
Francie sice není sousední země, ale patří k zemím s tradičními mýtnicemi, kde musí zaplatit každý od motocyklistů po kamiony. Systém je technologicky nenáročný, obejde se bez mýtných bran i satelitů, ale mýtnic je na dálniční síti mnoho. Nevýhodou je, že je nutné u mýtnic zastavovat nebo přinejmenším výrazně zpomalovat, výjimkou nejsou ani zácpy před mýtnicemi. Moderní technologie umožňují platby zjednodušit, auta s palubní jednotkou registrovaná v systému Liber-t tak mohou projíždět mýtnicemi bez zastavení a řidiči platí mýtné až dodatečně. Ve Francii se liší sazby podle hmotnosti a kategorie vozidla, nehledí se na emisní třídu. Například za cestu z Marseille do Paříže zaplatí řidič osobního auta 58,30 eura, motocyklista 34,90 eura, dodávka 91,80 eura, autobus 134,90 eura a kamion 185,20 eura. Obdobný systém jako ve Francii funguje i v Itálii či Chorvatsku.