Audi zaplatí za podvody s emisemi 800 milionů eur

Německá automobilka Audi zaplatí za podvody s emisemi 800 milionů eur (20,7 miliardy korun). Dceřiná firma koncernu Volkswagen v úterý oznámila, že přijala pokutu vyměřenou mnichovským státním zastupitelstvím, a ukončila tím soudní řízení. Vyšetřování podezřelých osob v případu pokračuje.

Předmětem vyšetřování byly spalovací šestiválcové a osmiválcové motory v modelech Audi V6 a V8 vyráběných od roku 2004, které podle zjištění neodpovídaly předpisům. Výrobce luxusních vozů ve svém sdělení uvedl, že tato mimořádná položka výrazně zatíží jeho letošní hospodářské výsledky, zasažen by měl být i mateřský Volkswagen. Ten už v červnu zaplatil za podobný přestupek miliardu eur.

S nižším ziskem počítá letos i kvůli této pokutě rovněž většinový vlastník Volkswagenu, holding Porsche SE. Zisk koncernu po zdanění by se měl pohybovat mezi 2,5 miliardy a 3,5 miliardy eur (64,5 miliardy a 90,4 miliardy korun), oznámila v úterý firma. Dříve uváděla rozmezí o 900 milionů eur vyšší.

Volkswagen
Zdroj: Reuters

Kvůli podezření z podvodu a klamavé reklamy v souvislosti s emisním skandálem vyšetřuje prokuratura i suspendovaného šéfa Audi Ruperta Stadlera. Ten je podezřelý, že schválil prodej aut s nepravdivými údaji o emisích, věděl o manipulacích nebo je přinejmenším úmyslně ignoroval. Kvůli obavám, že by se mohl snažit ovlivňovat svědky a mařit vyšetřování, byl zadržen. Ve funkci jej zatím zastupuje šéf prodeje Abraham Schot. 

Milionovou pokutu Audi odvede do bavorské zemské kasy, poškození spotřebitelé vyjdou naprázdno. Podle agentury DPA to řekl bavorský ministr spravedlnosti Winfried Bausback. Dodal, že tato praxe se do budoucna musí změnit. I v případě pokuty, kterou koncernu Volkswagen vyměřilo státní zastupitelství v Braunschweigu šly peníze do rozpočtu příslušné spolkové země Dolní Sasko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 18 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled