Atény brzy čeká jednání o změně podmínek pomoci

Lucemburk/Brusel – Už brzy by se měli zástupci mezinárodních partnerů Řecka, kteří před časem schválili masivní finanční pomoc pro Atény, do země vrátit. Důvodem jsou jednání o úsporných škrtech i o možných úpravách podmínek spojených s uvolněním peněz ze záchranného balíku půjček. Vyplynulo to z vyjádření šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera po dnešní schůzce ministrů financí zemí eurozóny v Lucemburku. Záchranný fond eurozóny EFSF také do konce června podle Junckera uvolní zbývající jednu miliardu eur z první části půjčky, kterou partneři Aténám odsouhlasili.

Juncker očekává, že zástupci takzvané trojky, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), by mohli být novou řeckou vládou pozváni již v pondělí. Následovat by pak měla další mise, která by mohla vést ke změnám v podmínkách, které partneři Atén dali výměnou za souhlas s balíkem půjček ve výši 130 miliard eur.      

Podmínky pro poskytnutí peněz obsahují množství nepopulárních a tvrdých rozpočtových škrtů a reforem, které se bezprostředně dotýkají života běžných Řeků a proti nimž také Řekové v minulých týdnech masivně protestovali v ulicích. Tato otázka byla i jedním z klíčových témat nedávných mimořádných parlamentních voleb. V nich nakonec strany podporující záchranný plán a jeho podmínky získaly dostatek hlasů pro sestavení vlády.   

Partneři Řecka zdůrazňovali, že je nezbytné, aby Atény dostály svým závazkům. Odmítali také nějakou zásadní změnu dohodnutých podmínek. Současně ale od nich zaznívala ochota jednat o možných drobnějších úpravách, například pokud jde o harmonogram reforem.

Evropská komise
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Ministři financí zemí eurozóny hovořili i o Španělsku

Kromě Řecka se dnes ministři bavili i o připravované pomoci Španělsku kvůli problémům v tamním bankovním sektoru. Madrid už avizoval, že bude chtít od partnerů pomoc pro své banky. Formálně by o to měl požádat v příštích dnech. Eurozóna tento krok od Španělska čeká do pondělí. O konkrétních podmínkách záchranného balíku by ministři mohli podle eurokomisaře pro hospodářské záležitosti rozhodovat na příštím zasedání, které je plánováno na 9. července.   

Zatím není přesně známa suma, jakou by měl nakonec Madrid pro své banky dostat. Už dříve eurozóna uvedla, že je ochotna mu poskytnout až 100 miliard eur. Čekalo se nicméně na výsledky nezávislého auditu a další analýzy.

Podle zveřejněného auditu, který provedly konzultační společnosti Roland Berger a Oliver Wyman, by španělské banky mohly potřebovat finanční injekci v rozmezí 51 až 62 miliard eur (v přepočtu asi 1,3 až 1,6 bilionu Kč). Z těchto čísel bude vláda vycházet při stanovení přesné výši požadované pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...