Atény brzy čeká jednání o změně podmínek pomoci

Lucemburk/Brusel – Už brzy by se měli zástupci mezinárodních partnerů Řecka, kteří před časem schválili masivní finanční pomoc pro Atény, do země vrátit. Důvodem jsou jednání o úsporných škrtech i o možných úpravách podmínek spojených s uvolněním peněz ze záchranného balíku půjček. Vyplynulo to z vyjádření šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera po dnešní schůzce ministrů financí zemí eurozóny v Lucemburku. Záchranný fond eurozóny EFSF také do konce června podle Junckera uvolní zbývající jednu miliardu eur z první části půjčky, kterou partneři Aténám odsouhlasili.

Juncker očekává, že zástupci takzvané trojky, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), by mohli být novou řeckou vládou pozváni již v pondělí. Následovat by pak měla další mise, která by mohla vést ke změnám v podmínkách, které partneři Atén dali výměnou za souhlas s balíkem půjček ve výši 130 miliard eur.      

Podmínky pro poskytnutí peněz obsahují množství nepopulárních a tvrdých rozpočtových škrtů a reforem, které se bezprostředně dotýkají života běžných Řeků a proti nimž také Řekové v minulých týdnech masivně protestovali v ulicích. Tato otázka byla i jedním z klíčových témat nedávných mimořádných parlamentních voleb. V nich nakonec strany podporující záchranný plán a jeho podmínky získaly dostatek hlasů pro sestavení vlády.   

Partneři Řecka zdůrazňovali, že je nezbytné, aby Atény dostály svým závazkům. Odmítali také nějakou zásadní změnu dohodnutých podmínek. Současně ale od nich zaznívala ochota jednat o možných drobnějších úpravách, například pokud jde o harmonogram reforem.

Evropská komise
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Ministři financí zemí eurozóny hovořili i o Španělsku

Kromě Řecka se dnes ministři bavili i o připravované pomoci Španělsku kvůli problémům v tamním bankovním sektoru. Madrid už avizoval, že bude chtít od partnerů pomoc pro své banky. Formálně by o to měl požádat v příštích dnech. Eurozóna tento krok od Španělska čeká do pondělí. O konkrétních podmínkách záchranného balíku by ministři mohli podle eurokomisaře pro hospodářské záležitosti rozhodovat na příštím zasedání, které je plánováno na 9. července.   

Zatím není přesně známa suma, jakou by měl nakonec Madrid pro své banky dostat. Už dříve eurozóna uvedla, že je ochotna mu poskytnout až 100 miliard eur. Čekalo se nicméně na výsledky nezávislého auditu a další analýzy.

Podle zveřejněného auditu, který provedly konzultační společnosti Roland Berger a Oliver Wyman, by španělské banky mohly potřebovat finanční injekci v rozmezí 51 až 62 miliard eur (v přepočtu asi 1,3 až 1,6 bilionu Kč). Z těchto čísel bude vláda vycházet při stanovení přesné výši požadované pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...