Asmussen: „Grexit“ se dá zvládnout, byl by ale drahý

Berlín - Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny v poslední době sílí s tím, jak se blíží splatnost další části úvěru, který země čerpá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dnes by země měla splatit dluhopisy za více než tři miliardy eur, které jsou ve vlastnictví ECB. Člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen německému listu Frankfurter Rundschau řekl, že odchod Řecka z eurozóny považuje za zvládnutelný, lepší by ale podle něj bylo setrvání země v měnové unii. Řečtí činitelé mezitím potvrdili, že se pokusí dokončit plán dodatečných úspor v objemu 11,5 miliardy eur (asi 287,7 miliardy korun), který je podmínkou k tomu, aby země dostala od zahraničních věřitelů další část úvěru.

„Zaprvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii,“ podotkl Asmussen. „Zadruhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A zatřetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný,“ dodal.

Asmussen ale také upozornil, že takzvaný „Grexit“, tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. „Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo,“ řekl bankéř v rozhovoru.

Martin Prokop, analytik Next Finance:

"Odchod Řecka z (měnové) unie by až tak obtížný nebyl, je to totiž poměrně malá ekonomika v porovnání s eurozónou. Náklady na jeho odchod by nebyly tak velké, jak si politici myslí. Mohlo by to pouze krátkodobě ohrozit paniku na trzích, ale jinak to bude mít pro eurozónu pozitivní dopad."

Některé členské země eurozóny, které drží Řecko finančně nad vodou, nicméně odmítají další peníze zadlužené zemi poskytnout, pokud neuvidí, že Řecko začalo pracovat na slíbených reformách. Mezi nimi je třeba Finsko, jehož ministr pro evropské záležitosti Alexander Stubb zopakoval, že pokud Řecko neprosadí strukturální reformy, další pomoc ze slíbeného programu je vyloučena.

Ministr financí Jannis Sturnaras už se proto setkal se svými náměstky a s ministrem práce Jannisem Vrutsisem, aby s nimi dojednal podrobnosti ještě před sérií klíčových jednání. Ta během tohoto týdne povede premiér Antonis Samaras.

Ve středu má totiž do Atén namířeno lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který zároveň předsedá schůzkám ministrů financí eurozóny. Řecký premiér má dále na programu páteční schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně a v sobotu se v Paříží setká s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

ESM by měl začít fungovat co nejdříve

Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného fondu EFSF (Evropský fond finanční stability). „ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF,“ řekl.

Ústavní soud v Německu nyní zkoumá, zda ESM a zvažovaný fiskální pakt jsou v souladu s německou ústavou. Verdikt má být vynesen 12. září. Bez souhlasu soudu přitom Německo nemůže obě smlouvy právoplatně ratifikovat. ESM nemůže bez podpory Německa ani začít fungovat.

Asmussen se vyjádřil i k otázce společných dluhopisů za celou eurozónu, takzvaným eurobondům. Společný dluh je podle něj logickým řešením pouze v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie. Dodal přitom, že eurobondy nejsou nástrojem pro řešení krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 20 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...