Rozpočet armády by měl v příštím roce stoupnout na 52,5 miliardy korun z letošních 47,8 miliard. Předpokládá to státní rozpočet projednávaný nyní ve sněmovně. Na obranu země by tak směřovalo 1,08 procenta hrubého domácího produktu. K podílu dvou procent, k němuž se Česko zavázalo vůči NATO, by mohlo dojít kolem roku 2025.
Armáda díky miliardám navíc nabírá nováčky a nakupuje pandury
Závazek vůči NATO nyní plní USA, Řecko, Velká Británie, Estonsko či Polsko. Podobný díl svého HDP jako Česko vynakládá na obranu Německo, Slovensko či Kanada.
Zhoršená bezpečnostní situace však nutí i Česko zvyšovat výdaje na armádu. Proto se počítá se zvyšováním početních stavů armády (dnes 23 tisíc vojáků plus občanští a státní zaměstnanci), aktivních záloh i s další modernizací techniky.
Studio Rozpočet 2017: Kapitola ministerstva obrany (zdroj: ČT24)
Výcvik v terénu je základ
Do armády letos nastoupilo přes dva tisíc nováčků, o čtvrtinu více než loni. Na příští rok se počítá s minimálně stejným množstvím. Nábory stále probíhají.
Výcvikem procházejí nováčci ve vyškovském výcvikovém prostoru. Dříve tu bylo 18 instruktorů, dnes 80. Jiří Studničný z Centra základní přípravy Velitelství výcviku AČR připomíná i modernější vybavení rekrutů (například modernizovaná útočná puška BREN). V lednu má nastoupit dalších zhruba 700 nováčků, každý dostává asi 50 kusů výstrojních součástek. Náklady na jednoho z nich odhaduje Studničný na 70 tisíc korun.
GALERIE
Vývoj výdajů na armádu
Mění se i samotný vyškovský areál. Část starých budov armáda opravila, část začala bourat, aby mohlo do pěti let vzniknout nové centrum určené pro vojáky v základním výcviku. Poskytovalo by kompletní zázemí jak pro nováčky, tak pro jejich instruktory.
Náměstek ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové Pavel Beran zmiňuje také chystané investice do techniky. V závěrečné fázi je tak výběrové řízení na radar (už v příštím roce si vyžádá až 1,7 miliardy korun), na dodávku 20 vozidel Pandur (velitelsko-štábní a spojovací). Počítá se také s dalšími velitelsko-štábními vozidly na podvozku Titus či radiolokátory z letos dojednané smlouvy.
Konečně jsme se odlepili ode dna, ale to tempo odlepení je poměrně pozvolné.
Nejde jen o velké projekty, chybí nám běžná technika, řekl Beran. Zmínil například nedostatek polních kuchyní.
Velkým tématem pro Armádu ČR jsou letos aktivní zálohy. Od července platí nová legislativa, která nabízí vstřícnější pravidla pro nové záložáky. Nyní jich je 1450, z toho letos přibylo 200. Záměrem je, abych jich přibývalo 300 až 400 ročně, uvedl náměstek.
Více peněz, ale s efektivním využitím
Na listopadovém velitelském shromáždění uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář, že počet profesionálních vojáků by se v příštích letech mohl zvýšit až na 32 tisíc, tedy o pět tisíc oproti současným předpokladům. Informovala o tom agentura ČTK.
Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) i ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je pak reálné, aby obranný rozpočet v roce 2020 dosáhl 1,4 procenta HDP, jak předpokládá dohoda vládní koalice, a kolem roku 2025 dvou procent HDP, jak chce NATO. Podle Sobotky se musí rozpočty ministerstva obrany na další roky i nadále zvyšovat, aby byl splněn koaliční cíl. „Ještě tato vláda bude muset jasně říct, jak konkrétně koaliční závazek naplní,“ poznamenal premiér.
Předseda vlády však zároveň řekl, že by peníze do obrany měly být dávány s rozumem podle možností, jak je Česká republika schopna tyto peníze ročně utratit. Při zadávání zakázek se totiž ministerstvo potýká s délkou trvání tendrů. Významné nákupy se daří často dokončit až po několika letech. Stropnický přiznal, že by si přál zkrácení délky řízení.