Praha - Aktéři velkých zastavených kauz nebudou kvůli vyhlášené amnestii potrestáni. Za jejich vyšetřování ale stát zaplatil stovky milionů korun, prodražit se může amnestie navíc na odškodných, která by teď mohli po státu amnestovaní chtít. Naopak lidé poškození v zastavených kauzách zřejmě nedostanou ani korunu. Pravděpodobnost, že by se teď obrátili na civilní soudy, je totiž podle právníků velmi malá.
Lidé, kteří přišli o peníze kvůli nedokončenému stíhání, zřejmě nedostanou nic. Poškození se sice mohou obrátit na civilní soud, museli by ale sami dokazovat a také platit. „To samozřejmě vyžaduje pomoc advokáta a další náklady. Já si myslím, že většina těch poškozených asi ten boj vzdá,“ řekl Jiří Herczeg z Katedry trestního práva PF UK.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Daniela Voláka ale amnestie nepřináší žádnou újmu a nezkracuje práva poškozených. Ve skončených věcech poškozeným nárok na peníze naopak zůstává. Vězni jsou sice na svobodě, i tak musejí ale platit. „Nárok poškozeného na náhradu škody zůstává zachován,“ podotkl Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze.
Odškodnění teď mohou po státu zřejmě chtít i obžalovaní v zastavených kauzách, tedy možní viníci miliardových tunelů a podvodů. Žádat mohou o peníze, které zaplatili advokátům, chtít by také mohli peníze za znalecké posudky, které si nechali udělat. Platit bude přitom opět stát. „V těch hospodářských věcech jsou posudky rozsáhlé a drahé. Třeba i půl milionu,“ konstatoval Herczeg.
Vězňům je proplacena i „svačina“
Vězňům, kteří se ocitnou na svobodě bez jakýchkoliv finančních prostředků, zajišťuje vězeňská služba navíc peněžitou pomoc určenou pro cestu domů. Poskytovaná částka je individuální a vypočítává se podle vzdálenosti příslušné věznice od místa bydliště konkrétního vězně. Pokud je tato vzdálenost větší, dostane vězeň také příspěvek na stravu. „Přepokládáme, že suma, která bude poskytnuta těmto odsouzeným, se bude pohybovat v řádu statisíců,“ sdělil generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
Připravit se ale ministerstvo spravedlnosti musí třeba i na to, že dnes propuštění vězni mohou podle zákona chtít odškodné za to, že se to nestihlo včera.
Propuštění vězni mohou nyní s doporučením svého kurátora požádat úřad práce o dávku mimořádné okamžité pomoci, která činí až tisíc korun a vyplácí se opakovaně - celková suma nesmí ale překročit 13 640 korun, tedy čtyřnásobek životního minima jednotlivce. „Je nutné, aby se ti lidé zaevidovali na úřadu práce, další dávky jsou totiž podmíněny tím, že jsou v evidenci,“ řekla Marie Cacková, ředitelka jihomoravského úřadu práce.
Podpora v nezaměstnanosti přes dva tisíce korun
Amnestovaní budou moci získat také podporu v nezaměstnanosti, pokud splní dané podmínky. Patří k nim třeba to, že člověk v posledních 12 měsících odváděl sociální pojištění. Podpora v nezaměstnanosti by v prvních dvou měsících činila asi 2 105 korun. Další dva měsíce by to byla polovina. Po zbytek podpůrčí doby by člověk bez práce pobíral 45 procent, což by bylo 1 457 korun.
Pokud by mimořádnou pomoc a průměrnou podporu v nezaměstnanosti dostalo 6 000 propuštěných vězňů, výdaje ministerstva práce a sociálních věcí na ně by za jeden měsíc činily asi 18,6 milionu korun. „Jedna věc je vyplatit sociální dávky, ale další věc potom je, aby tito klienti našli uplatnění na trhu práce,“ konstatovala Magdalena Čadová, vedoucí oddělení zaměstnanosti z Úřadu práce Plzeň.
Na amnestii se dá i ušetřit - na výdajích na vězně
Na druhou stranu ale ministerstvo spravedlnosti věří, že amnestií ušetří. Za jednoho vězně za mřížemi totiž zaplatí 1 000 korun denně. Amnestie teď odhadem ušetří asi sedm milionů denně. Přesnou částku úřad neřekl.
Prezident Václav Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok při příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Brány věznic by podle odhadu mohlo opustit více než 7000 odsouzených. Na svobodu vyjdou lidé ze všech českých káznic. V zemi bylo do amnestie za mřížemi zhruba 23 tisíc lidí.
