Americké banky vydělaly ve čtvrtletí nejvíce za posledních pět let

Washington - Americké banky si jen za první čtvrtletí vydělaly zhruba 35,3 miliardy dolarů (zhruba 713,8 miliardy korun). Jde přitom o 23 procent vyšší částku než ve stejném období loni a zároveň nejvíce za posledních téměř pět let, respektive od druhého čtvrtletí 2007. O výsledcích dnes informovala Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) ve čtvrtletní zprávě o stavu bankovního sektoru v USA.

Kolem 67 procent bank hlásí lepší výsledky. FDIC také uvedla, že na svém důvěrném seznamu problematických bank má nyní 772 ústavů, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí jich bylo 813. Problematické banky tak tvořily asi 9,5 procenta bank, které FDIC pojišťuje. Počet bank, s jejichž stavem FDIC není spokojena, se snížil už čtvrtým čtvrtletím v řadě.

Výrazný růst zisků v letošním prvním čtvrtletí navazuje na nejziskovější rok 2006. Zdá se tak, že řada bank už se s dopady finanční krize roku 2008 dokázala vypořádat. Loňský růst zisků byl ale převážně výsledkem nižších ztrát, které banky utrpěly, nikoliv výsledkem růstu objemu vkladů či zisků z obchodování.

Citibank
Zdroj: ISIFA/Getty Images/Justin Sullivan

Výnosy se nemění

Ovšem pomalé hospodářské oživení, rekordně nízké úrokové sazby a slabá poptávka po úvěrech způsobily, že výnosy zůstávají proti loňsku takřka beze změny. I to se ale může brzy změnit; už v prvním čtvrtletí se výnosy meziročně zvýšily o tři procenta, hlavně díky růstu zisku z poskytnutých úvěrů a z poplatků za vedení účtů. Za posledních pět čtvrtletí se výnosy zvýšily jen dvakrát. Objem ztrát, které banky za čtvrtletí utrpěly z poskytnutých půjček, se přitom snížil na 21,8 miliardy dolarů (zhruba 440,8 miliardy korun). To je nejméně za poslední čtyři roky.

Snížil se však celkový objem úvěrového portfolia u kreditních karet, hypoték i dalších půjček. Úřadující předseda FDIC Martin Gruenberg to označil za zklamání, protože v předchozích třech čtvrtletích tyto objemy narůstaly. Celkové finanční zdraví amerických bank se ale podle Gruenberga i tak postupně zlepšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 13 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...