Americké akcie po dvou propadech opět stouply. Evropa končila v mírné ztrátě

Po divoké jízdě nahoru, dolů a zase vzhůru skončily v pátek hlavní americké indexy v plusu. Dow Jones 30 a S&P 500 získaly více než procento, technologický Nasdaq pak přidal přes dvě procenta. Daly tak trochu zapomenout na dva dny předchozích výprodejů. Také trhy v Asii se zotavily ze čtvrtečního propadu. K růstu se vrátily burzy v Číně nebo Japonsku. Naopak evropské akcie neudržely počáteční růst a končily s mírnou ztrátou.

Burzy po celém světě zažily v týdnu jeden z nejstrmějších propadů roku. Ve středu oslabily americké trhy, na ně ve čtvrtek navázaly asijské a později i ty evropské a opět americké. 

Páteční zprávy z trhů v Asii dávaly naději na zklidnění. Akciový index MSCI pro Asii a Tichomoří bez zahrnutí Japonska vzrostl o 2,15 procenta, což představuje nejprudší nárůst za více než dva roky. Předtím se ve čtvrtek propadl o 3,6 procenta a dostal se na nejnižší úroveň za rok a půl, uvedla agentura Reuters. 

„Páteční obchodování na asijských trzích již bylo v plusu, nepřenesla se na něj negativní nálada z včerejších výprodejů v USA,“ podotkl analytik Komerční banky Jiří Kostka. Podle něj tak jsou výprodeje výrazné, ale naštěstí krátké. „A hlavně jsou investory vnímány ne až tak negativně. Jedná se o skvělou příležitost dokoupit portfolio za výhodnějších cen,“ dodal.

Evropa ve ztrátě

Panevropský index Euro STOXX 600 uzavřel pátek se ztrátou 0,2 %. Za celý týden index oslabil o 4,8 %. Ve čtvrtek přitom sestoupil až na nejnižší úroveň od konce roku 2016 a obchodování uzavřel s dvouprocentní ztrátou.

Přední evropské indexy končily páteční obchodování v lehkém mínusu. Německý DAX (-0,13 procenta), francouzský CAC 40 (-0,20 %) i britský FTSE 100 (-0,16 %).

„Zatím jde o krátkodobý výkyv, který by mohl být takzvanou zdravou korekcí předchozího vývoje. Změnu může přinést výsledková sezona za třetí čtvrtletí, která se plně rozjede v následujících dnech,“ poznamenal hlavní analytik J&T Banky Milan Vaníček. Podle něj se bude sledovat, zda některé americké firmy začnou vyčíslovat náklady vyšších cel.

Podle analytičky společnosti Cyrrus Anny Píchové by v brzké době měly akcie znovu posilovat a právě výsledková sezona by tomu měla napomoci. „Podle očekávání by měla být úspěšná – růst zisků amerických společností se očekává v průměru o 20 procent meziročně. Tyto dobré výsledky hospodaření jsou očekávány v souvislosti se stavem ekonomiky USA, která vykazuje robustní růst s rekordně nízkou nezaměstnaností,“ uvedla.

Krátce po zahájení pátečního obchodování ostatně vykázal zlepšení i Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků. Připisoval si zhruba 1,4 procenta. Později však zisky ztratil a před 19:00 se lehce pohyboval ve ztrátě. Později začal znovu růst a svoje zisky si již dokázal udržet. Náladu na americkém akciovém trhu podpořily právě příznivé výsledky bankovních společností JPMorgan a Citigroup. 

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je třeba nadále počítat s potenciálně výraznou kolísavostí trhů po celém světě, které si po deseti letech navykají na postupné „znormálňování“ americké měnové politiky a na opětovný růst úrokových sazeb v USA.

Akcie pod náporem obchodních sporů i kroků Fedu

Ekonomové se na základních příčinách, které otřásly v posledních dnech burzami, víceméně shodují. „Kořeny výprodejů sahají k horlivému zpřísňování měnové politiky americké centrální banky, či pokračujícímu napětí na poli americko-čínských obchodních vztahů. Na pozadí neodpovědnosti italské vlády při skládání rozpočtu na budoucí roky jde o trpký koktejl rizik, která mohou ohrozit vyhlídky globální ekonomiky,“ shrnul je akciový analytik České spořitelny Jan Šumbera.

Vztahy USA a Číny v posledních týdnech chladnou, dodal Kostka. „Nedošlo ani k jednání zástupců obou zemí kvůli vzájemnému uvalení poslední řady cel před pár týdny,“ připomněl.

Americká centrální banka pak svůj vliv projevuje zvyšujícími se úrokovými sazbami, což doprovází zvětšující se atraktivita dluhopisů. Výnosy u těch amerických nyní rostou na dlouhodobá maxima, zmínil Vaníček.

„Růst akciových trhů bez silné korekce již trvá devět a půl roku, což je nejdéle v historii. Investoři jsou proto velmi nervózní a očekávají příchod krize. Stále více investorů opouští akciové trhy a nakupují státní dluhopisy,“ dodal hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Itálie pak hraje roli v evropském prostředí. „Registrujeme nervozitu investorů spojenou se stanovováním rozpočtu Itálie. Zde by investoři rádi viděli větší snahu země o výraznější redukci dluhu, který dosahuje 130 procent HDP. To tlačí na výnosy italských státních dluhopisů a následně na italská aktiva a přelévá se to i do dalších zemí Evropy,“ přiblížil Vaníček.

Nejvíce poklesem burz utrpěl sektor technologií, kde se mnozí investoři přiklonili ke stažení zisků, uvedla Píchová. „Výprodeje nejvíce zasáhly technologické firmy jako Apple, Amazon či Facebook. Nevyhnuly se ale ani energetickému sektoru, kde propady byly navíc podpořeny klesajícími cenami ropy na trzích,“ přiblížil Kostka. Ropa Brent se v posledních dnech propadla z 86 dolarů za barel na 81 dolarů za barel.

Obchodní války, brexit a problémy na rozvíjejících se trzích mohou snížit budoucí růst světového hospodářství, což může mít dopad na spotřebu ropy a dalších komodit.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 7 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...