Absurdita roku: Doneste výpis z rejstříku, jeho webová podoba nestačí

Praha – Největším byrokratickým nesmyslem je podle letošního ročníku ankety Absurdita roku povinnost nosit na úřad dokumenty, které jsou dostupné on-line na webu a pravidelně aktualizované. Na druhé příčce se v soutěži umístila nutnost úředního ověřování pravosti dokumentů z datové schránky. Anketa vznikla před třemi lety. Chce poukázat na zbytečné administrativní a byrokratické překážky podnikání v Česku.

V letošním ročníku ankety Absurdita roku, která upozorňuje na nesmyslné administrativní povinnosti podnikatelů, získala nechvalné prvenství Česká správa sociálního zabezpečení. Právě ona totiž po podnikatelích požaduje výpis z obchodního rejstříku, i když je tento dokument pravidelně aktualizován na internetu. Z téměř čtyř tisíc účastníků ankety pro tuto povinnost hlasovalo 38 procent lidí.

Druhé místo připadlo nařízení, podle kterého podnikatelé musejí nechat úředně ověřit pravost dokumentu z datové schránky. Jiné úřady totiž tyto dokumenty nepovažují za originál. Za ověření každé stránky musí podnikatel v kanceláři Czech Pointu zaplatit 30 korun. Nová technologie, která měla podnikatelům ulehčit, tak v přísně administrativním prostředí ztrácí smysl.

5 minut
Rozhovor s Evou Svobodovou
Zdroj: ČT24

Na třetím místě pak skončila povinnost vozů na údržbu silnic platit mýtné. „Ředitelství silnic a dálnic sice úhradu mýtného firmě provádějící údržbu dálnice vrací zpět, je to však typická ukázka zbytečného přelévání peněz, a tím i administrativy,“ uvedli organizátoři ankety.

Loni prvenství v anketě Absurdita roku získalo zákonné nařízení pro fyzioterapeuty mít v ordinaci dvě nášlapné váhy, velké zrcadlo a ledničku. Fyzioterapeut se ve své ordinaci neobejde bez mnoha nástrojů a pomůcek, ale povinnost mít lednici je úplně zbytečná.

Politici o snižování administrativní zátěže jen řeční

„Přes proklamace všech vlád podnikatelé nepociťují významnější snížení administrativní zátěže. Česká republika dokonce obsadila 168. místo ze 178 zkoumaných zemí z tohoto hlediska. Největšími zatěžovateli firem jsou správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad, zdravotní pojišťovny a finanční úřady,“ podotkla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Ještě před dvěma lety přitom nadbytečná administrativní zátěž stála Česko zhruba 80 miliard korun, dodala Svobodová.

Odstraňování administrativní zátěže je podle podnikatelů během na dlouhou trať. „Je to takový boj se stohlavou saní, jednu nebo třeba sedm těch hlav useknete a ono vám jich dalších sedm naroste,“ říká organizátor anticeny Zdeněk Strnad.

Stát se měl podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka zasadit o to, aby přebytečné administrativy ubylo a aby stát už neházel podnikatelům klacky pod nohy. Přemrštěná byrokracie totiž kýžený hospodářský růst nepřinese. „Proto je potřeba si na předpisy pořádně posvítit a zamyslet se nad tím, jestli je všechny opravdu potřebujeme. A v tom je Absurdita roku velmi přínosná. Mým cílem tak je zrušit každý rok alespoň tři desítky paragrafů, které dnes jen zbytečně komplikují podnikání,“ uvedl Kocourek.

Anketa Absurdita roku je součástí kampaně na podporu malého a středního podnikání a jejím cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti, které ukládají úřady podnikatelům. Anketa má na svém kontě už několik úspěchů. V minulých letech se zasloužila například o zrušení knihy jízd nebo snížení počtu živností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...