Absolvent se chystá dál studovat, musí přesto na úřad práce?

Praha – Prázdniny jsou pro studenty zaslouženými měsíci volna - bez zkoušek, bez písemek, bez povinností. Jenže někdy mohou přidělat i starosti, se kterými si mladí lidé často nevědí rady. Řeč je o případu, kdy student v červnu úspěšně absolvoval bakalářský program nebo třeba střední školu, k dalšímu studiu ale oficiálně nastupuje až v září. Musí se v takovém případě hlásit na úřad práce? A nepřijde třeba o přídavek na dítě?

Tomáš Pokorný na konci června složil státní bakalářskou zkoušku. Ukončil tedy studium na bakalářském oboru, ale zároveň si podal přihlášku na navazující magisterský obor a byl přijat. Zápis se bude konat v září a nám nezbývá než gratulovat. „Chtěl bych se zeptat, mám se na ty dva měsíce nahlásit na úřad práce?“ ptá se.

„Pokud je absolvent bakalářského studia přijat na navazující magisterské studium, pak mu zůstává po celou dobu status studenta, a nemusí se tedy na úřadu práce vůbec evidovat,“ uvedla mluvčí Úřadu práce v Ostravě Martina Kubínová. A pokud student ještě nedosáhl věku 26 let, zůstane mu i nárok na sociální dávky. „Pro přiznání dávek státní sociální podpory, v tomto případě přídavku na dítě, bude student posuzován jako nezaopatřený ještě tři měsíce po ukončení bakalářského studia,“ vysvětlila mluvčí.

A když už jsme byli na úřadu práce, zeptali jsme se i na další situace, do kterých se mohou studenti dostat. Pokud absolvent ukončil střední školu, pak může využívat status studenta do konce srpna. Absolvent vysoké školy si může udělat prázdniny ještě další měsíc po tom měsíci, v němž úspěšně ukončil studium (například skončí v květnu a prázdniny má ještě celý červen). Dobu prázdnin lze však považovat za splněnou pouze v tom případě, že dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost. Toto omezení neplatí, pokud se dítě stalo studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole nebo řádně ukončilo studium na vysoké škole.  

16:9
Zdroj: ČTK

Student nemá jistotu, že bude přijat k dalšímu studiu

Častá je také situace, kdy student absolvoval bakalářské studium a poté chce pokračovat ve studiu magisterském, ale ani po měsíci po státních zkouškách neví, jestli bude k dalšímu studiu přijat – třeba proto, že se odvolává proti rozhodnutí o nepřijetí.

V takovém případě buď může počkat, jak řízení dopadne, nebo se může hned zaevidovat na úřadu práce. Pokud bude přijat k dalšímu studiu (a nedosáhl ještě 26 let), bude při přiznání dávek státní sociální podpory (přídavek na dítě) posuzován jako nezaopatřený ještě tři měsíce po ukončení bakalářského studia. Záleží tedy na tom, kdy proběhne zápis k navazujícímu studiu. Dávky státní sociální podpory se vyplácejí s tříměsíční zpětnou platností. Pokud si mladý člověk není jist přijetím, mohou být dávky pozastaveny, při přijetí ke studiu budou vyplaceny.

Absolventi a podpora v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má absolvent, stejně jako všichni uchazeči o zaměstnání, který v posledních třech letech před evidencí na úřadu práce vykonával v délce alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Pokud měl student uzavřen pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, předloží úřadu práce při žádosti o podporu v nezaměstnanosti potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a evidenční listy důchodového pojištění, vše za poslední tři roky. V případě, že se věnoval samostatné výdělečné činnosti, musí doložit dobu placení pojistného potvrzením z okresní správy sociálního zabezpečení.

Evidence na úřadu práce není v žádném případě povinností. Pokud vám skončí statut studenta a nemáte práci, můžete si samozřejmě užívat prázdnin, jak dlouho chcete. V takovém případě si ale budete muset sami hradit zdravotní a sociální pojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 11 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 13 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 19 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 20 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...