40 procent žen ve vedení firem - konec mužské dominance?

Brusel - Dnešek lze označit za historický den pro genderovou rovnováhu a pro rovnost. Tvdí to eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Ve vedení velkých evropských firem by mělo být alespoň 40 procent žen. Zajistit to má směrnice, jejíž návrh přijala Evropská komise a prosadila jej právě Redingová. Původní návrh Redingové o povinných kvótách pro ženy přitom vyvolal vlnu odporu mezi členskými státy, mezi kritiky patřila i Česká republika. „Po desetiletích prázdných slibů a neúspěšných pokusů o seberegulaci stále máme 85 procent mužů ve správních radách největších evropských společností,“ ospravedlňovala směrnici Redingová.

„Úspěch. Komise přijala mou směrnici, kterou zajistíme, aby ženy představovaly 40 procent členů vedení společností do roku 2020,“ uvedla komisařka. Její návrh už ale předem vyvolal spory jak mezi členskými státy, tak i uvnitř komise. 

Olli Rehn, eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti: Nevidím rovnováhu pohlaví jako zátěž, ale jako výhodu.

Viviane Redingová

(eurokomisařka pro spravedlnost)

„Je to historický den pro genderovou rovnováhu a pro rovnost. Po desetiletích prázdných slibů a neúspěšných pokusů o seberegulaci stále máme 85 procent mužů ve správních radách největších evropských společností. Ženy tvoří jen 15 procent. Je to mrhání talentem, když pomyslíte, že 60 procent lidí s univerzitním vzděláním jsou ženy. A proto komise přistoupila k činu.“

Podle směrnice by mělo být do roku 2020 ve vedení firem 40 procent žen. Ve státních firmách bude muset být tato podmínka splněna už o dva roky dříve. Firmy budou muset do svých orgánů vybírat vhodné kvalifikované ženy tak dlouho, dokud oné 40procentní kvóty nedosáhnou. Sankce za porušení by podle představ Evropské komise měly být na jednotlivých národních státech. V obecné rovině by mělo jít například o finanční postihy nebo o sankci v podobě zrušení jmenování muže na patřičnou pozici.

„Sankce si budou moci jednotlivé členské země určit sami. Takže já si dovedu představit, že v našem českém kontextu ty sankce budou měkké a že je firmy nebudou dodržovat,“ je k situaci v České republice skeptická ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková.

Proti návrhu se zvedla vlna odporu mezi některými státy, které avizovaly, že jsou takový návrh připraveny smést ze stolu. Ke kritikům patřilo i Česko. Pokud návrh Evropské komise schválí Evropský parlament a členské země, tak bude muset platit a státy, které by se tím neřídily, budou čekat postihy. Podle oponentů povinných celounijních kvót by si každá země měla sama najít způsoby, jak posílit zastoupení žen ve vedení firem. Komise tento návrh před časem nepřijala s tím, že o něm a případných jeho změnách rozhodne dnes.

Rezlerová: Kvóty nejsou šťastné řešení

„Já osobně nepovažuji kvóty za příliš šťastné, protože ženy ve vedení firem jsou, budou a jejich počet se nepochybně bude zvyšovat díky jejich schopnostem, díky přístupu ke vzdělání a větším možnostem, jak se uplatnit na trhu práce. Takže nějaká kvóta, která připomíná plánované hospodářství, není na místě,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Viviane Redingová
Zdroj: Julien Warnand/ISIFA/EPA

Podle směrnice by měly být uchazečky o práci ve vedení zvýhodněny proti kandidátům opačného pohlaví. O případných sankcích za nedodržování limitů by pak ale měly rozhodnout členské státy. Ženy tvoří v EU u velkých firem kótovaných na burze necelých 14 procent členů rad a 15 procent neexekutivních postů ve vedení.  

Žen v managementu i v politice v Česku je stále málo, kvóty jsou prý potřeba

Zavedení kvót by mohlo zvýšit zastoupení žen v politice i ve vedení firem, domnívá se organizace Fórum 50 %, která usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech. Počet žen v managementu i na všech úrovních politiky je v Česku dlouhodobě nízký, uvedla organizace. Například v Poslanecké sněmovně v současné době zasedá 22 procent žen, v Senátu 18,5 procent. Ve vládě pak najdeme dvě ženy, původně ji však tvořili pouze muži. „Pokud bychom spoléhali na tzv. přirozený vývoj, vyrovnaného zastoupení obou pohlaví bychom se dočkali za 150 až 200 let,“ tvrdí Fórum 50 %.

Koho se budou kvóty týkat

„Bude se to týkat firem, které jsou obchodovatelné na burze, a to jak soukromých tak státních. Konkrétně těch, u nichž je obrat menší než 50 milionů eur ročně (1,25 miliardy), a pokud mají pod 250 zaměstnanců,“ říká zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Jana Smiggels Kavková

(ředitelka organizace a předsedkyně České ženské lobby pro EurActiv.cz)

„Ačkoli ženy tvoří 30 až 50 procent členských základen politických stran, na kandidátních listinách jich najdeme průměrně jen necelých 30 procent, a to většinou na spodních, nevolitelných místech. Proto podporujeme zavedení dočasné kvóty na minimálně 30 procent zastoupení obou pohlaví na kandidátních listinách včetně pravidla, že v první dvojici bude zastoupena žena i muž.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 47 mminutami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 6 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 23 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...