Praha – Dát úplatek kvůli zakázce není pro 15 procent manažerů předních světových firem žádný problém. Ti čeští jsou k podplácení ještě náchylnější, jejich procento se odhaduje na 28. Česko se tak v žebříčku úplatkářství nachází na smutné třetí příčce v rámci Evropy. Informace vyplývají z průzkumu poradenské firmy Ernst & Young, která od listopadu 2011 do února 2012 oslovila 1 758 respondentů ze 43 zemí celého světa.
Jste ochotni uplácet, aby vaše firma získala zakázku? Ano, říká každý čtvrtý manager v Česku. Podle průzkumu Ernst and Young ale zároveň rychle přibývá těch, kteří chtějí odměňovat takzvané whistleblowery. Tedy lidi, kteří, obrazně řečeno, zapískají, když se setkají s korupcí. A vláda připravuje plán, jak se o takové lidi postarat.
80 procent českých manažerů vidí korupci téměř všude, ve svém oboru příliš ne
Více než třetina všech respondentů je přesvědčena, že korupce je v jejich zemi rozšířeným jevem. Čeští manažeři jsou podstatně skeptičtější, korupci v ČR vnímá jako rozšířenou dokonce 80 procent dotázaných. Na druhou stranu jsou ale Češi poněkud alibističtí, jen 12 procent z nich připouští korupci v odvětví, ve kterém působí.
„Z odpovědí manažerů se může zdát, že růst firmy a podnikatelská etika jsou dvě priority, které si v dnešním světě odporují. Konkurenční boj probíhá zřejmě často mimo pravidla fair play,“ uvedla vedoucí partnerka Ernst &Young v ČR Magdalena Souček.
Z průzkumu vyplývá, že řada manažerů podceňuje rizika, která jejich společnosti hrozí například při nákupu firem či expanzi na nové trhy. Statutární a dozorčí orgány by tak měly vyžadovat od managementu důkladnější řízení rizika podvodu a kontrolní mechanismy přispívající k lepšímu dodržování etických pravidel.
Kde se nejpravděpodobněji potkáme s úplatky
Svět
- Indonésie (60 procent)
- Řecko (50 procent)
- Čína (46 procent)
Evropa
- Řecko
- Belgie (34 procent)
- ČR (28 procent)
Stíhání korupce je prý nedostatečné
Stíhání korupce ze strany státních orgánů není podle českých manažerů příliš účinné. Schopnost státních orgánů dotáhnout případ k rozsudku je v ČR podle oslovených českých manažerů ve srovnání se světem velmi malá. Pouhých 8 procent respondentů věří soudům, že dosáhnou rozsudku. 80 procent proto volá po větší kontrole a přísnějším trestům.
Co je při kontrole neujúčinnější
70 procent dotázaných věří v interní audit. Poradensnkým firmám důvěřuje na 62 procent. Podstatně méně se v ČR využívají systémy pro označení nekalého jednání (whistleblowing) - 36 procent. Dvě třetiny manažerů by se přitom přiklonily k možné odměně pro oznamovatele podvodů.
„Odměny pro oznamovatele přestávají být tabu. Možná jde o signál, že společnost už odsuzuje korupci natolik, že je ochotna připustit i dříve negativně vnímané upozorňování na nekalou činnost. V horším případě se jedná o projev beznaděje českých manažerů nad neschopností státních orgánů korupci odhalit a viníky potrestat,“ říká Tomáš Kafka, senior manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young.
Záruka toho, že nepřijde whistleblower o práci, ale podle mnohých z branže nestačí. Nejznámější whistleblower v Česku, Libor Michálek, se sám dostal do úzkých, když upozornil na podezřelý tok peněz ve Státním fondu životního prostředí. „Domnívám se, že to není dostatečná ochrana, protože se může stát to co mně, tedy že je člověk sesazen z určité pozice a je mu nabídnuto místo platově na třetinové úrovni. Pomohlo by třeba fixování osobních příplatků,“ uvedl Michálek.
Pozvánka na golf nebo na hory - korupce, nebo reprezentace?
Jen 8 ze 100 českých managerů věří, že se korupce v Česku skutečně trestá. Těžké je ji odhalit i prokázat. Nejoblíbenější jsou takzvané náklady na reprezentaci. Patří mezi ně například pozvánky na golf do Saúdské Arábie, pozvánky do horských resortů, různé návštěvy vykřičených domů a podobně.
Větší ochotu uplácet přiznávají už jen Řekové a Belgičani. Sami výzkumníci ale dodávají, že reálná situace může být jiná a u mnohých států dramaticky horší. Ne každý se totiž k ochotě uplácení v průzkumu přizná. Letošní průzkum proběhl mezi více než 1 700 finančními řediteli, šéfy právních oddělení a interního auditu a dalšími vedoucími pracovníky ze 43 zemí.
