Zmocněnci stran ladili koaliční noty, na rušení ministerstev se neshodli

Praha - Koaliční vyjednavači se dohodli na podobě části koaliční smlouvy o veřejné správě a boji s korupcí. Zbývající spory, které se týkají zejména otázky rušení a slučování ministerstev, budou ještě řešit špičky stran. Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) totiž už dopoledne zpochybnila možnost zrušit ministerstvo pro místní rozvoj. Resort, který řídí její stranický kolega Kamil Jankovský, podle ní koordinuje řadu věcí, které nejde ze státní správy vypustit. Právě v případě tohoto ministerstva se přitom dlouhodobě spekuluje o zrušení.

Koaliční vyjednavači reprezentovaní Zbyňkem Stanjurou (ODS), Jaromírem Drábkem (TOP 09) a Karolínou Peake (LIDEM) dnes v rámci příprav revidované koaliční smlouvy projednali body týkající se redukcí ve veřejné správě a boje proti korupci. Neshodli se jen na osudu některých ministerstev, jednat o něm tak budou muset ještě špičky koalice.

„U některých témat zůstaly rozpory z minulého jednání K9, například kolik a která konkrétní ministerstva by mohla ukončit svou činnost k 1. červenci příštího roku,“ vysvětlil Stanjura, jehož mateřská ODS výraznější slučování prosazuje.

Podle Peake ale připravovaný redukční balíček staví především na omezování byrokracie a agend jednotlivých úřadů a byla by chyba se soustřeďovat na rušení jednotlivých úřadů. „Musíme si říct, jestli by takovým zrušením skutečně k nějakým úsporám došlo,“ uvedla ve vysílání ČT24 šéfka liberálních demokratů.

„U ministerstva pro místní rozvoj je to typický příklad, kdy v sobě slučuje celou řadu nezrušitelných agend, jako je agenda jakéhosi nejvyššího stavebního úřadu nebo veřejného zadávání. Nemůžeme tyto agendy pouze zrušit. Pokud pouze odšroubujeme tabulku z nějakého ministerstva a tím ho zrušíme, tak úspory nedosáhneme.“

Místní rozvoj jako poslední bašta LIDEM

Ministerstvo pro místní rozvoj drží od začátku volebního období Kamil Jankovský (nejdříve VV, dnes LIDEM). Úřad pro liberální demokraty v tuto chvíli představuje jediný resort s vlastním portfoliem. Strana vedle něj drží legislativní radu vlády a donedávna měla i ministra dopravy. Tento úřad ovšem s občanskou demokracií vyměnila za obranu, odkud premiér Nečas Karolínu Peake odvolal po osmi dnech ve funkci. Následná vládní krize také na čas zbrzdila práce na revidované smlouvě.

LIDEM v lednu deklarovala ochotu ve vládě pokračovat přinejmenším do doby, než bude jasné, že novou smlouvu lze vypracovat a podepsat. 

Rušení agend představuje vedle přijetí zákonů o úřednících a dohledu nad financováním stran jednu z priorit nejmenší vládní strany. Právě snižování byrokracie a spojování práce úřadů je zřejmě potenciálním problémem při neformálních jednáních.

„Chceme rušit zbytečné a odstraňovat zdvojené agendy. Pokud to uděláme, určitě bude prostor ke snížení počtu ministerstev,“ podotkl ještě před jednáním ministr dopravy Stanjura. „Přijde mi úsměvné, když každý chce zachovat ministerstvo s tím, že funguje. Vždycky najdete důvod, proč to neudělat. My hledáme důvody pro to, abychom snížili počet ministerstev, ale samozřejmě to nemůže být jen přemalování cedulek.“

Koalice už v prosinci odsouhlasila, a vláda v lednu potvrdila, záměr sloučit do roku 2014 ministerstva průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy, což dnes za vzor do budoucna označila i ODS. „Velký prostor vidíme v redukci agend státní a veřejné správy a slučování úřadů. Příkladem je fúze ministerstev dopravy a průmyslu, kterou už schválila vláda,“ uvedl Stanjura.

Na koaliční úrovni však už zazněly i další návrhy. Porada ekonomických ministrů bude údajně v lednu či únoru řešit možnost zrušení ministerstva kultury s tím, že by jeho agendy převzalo nejspíš ministerstvo školství. V koalici ale zazněla také varianta spojení ministerstev zemědělství a životního prostředí.

ODS má deset priorit - hlavně ekonomický růst

S jinými prioritami jde na jednání občanská demokracie. Podle ministra dopravy Zbyňka Stanjury, který je jedním z dvojice vyjednavačů za ODS, pokládá jeho strana v připravované nové koaliční smlouvě za prioritní ekonomické kapitoly. Vláda by se podle něj měla zaměřit na podporu ekonomického růstu, zvýšení flexibility pracovního trhu, podporu exportérů s nadpolovičním podílem domácí výroby, systémové změny ve školství. ODS také navrhuje definovat jasné parametry sociálních služeb a povinné používání sociálních karet jen pro ty občany, kteří zneužívají sociální dávky. Na dnešním jednání se ale o ekonomických plánech kabinetu nehovořilo, na pořad přijdou až příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, míní Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
10:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 6 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud rozdělil kauzu Čapí hnízdo, Nagyové stanovil termín hlavního líčení

Městský soud v Praze vyloučil k samostatnému řízení část kauzy Čapí hnízdo, která se týká premiéra Andreje Babiše (ANO). Kvůli rozhodnutí sněmovny o nevydání k trestnímu stíhání u něj nyní nelze v trestním řízení pokračovat, uvedl soudce Jan Šott, jehož soudní senát se případem zabývá. U druhé obviněné, europoslankyně za ANO Jany Nagyové, nařídil soud hlavní líčení. Termín pro něj již stanovil, médiím ho však zatím nesdělil.
před 8 hhodinami
Načítání...