Publicisté z několika českých médií glosovali výsledky voleb v nedělních Událostech, komentářích ČT24. Drahošovi se podle nich mimo jiné nepodařilo dostatečně přesvědčit voliče Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera. Neúspěšnému vyzyvateli podle komentátorů scházelo výrazné a pozitivní téma.
Podle komentátora Reflexu Bohumila Pečínky se letošní volba lišila od roku 2013, kdy Zeman zvítězil o více než půl milionu hlasů. „Karel Schwarzenberg tehdy objektivně nemohl zvítězit. Nešlo to odehrát jiným způsobem. Tentokrát Drahoš vyhrát mohl, těch 150 tisíc mohl získat za určitých okolností. Zeman ale podal výkon na hranici svých možností. V klíčových momentech byl přesvědčivější,“ uvedl. Miloš Zeman letos zvítězil právě rozdílem zhruba 150 tisíc voličů.
Volič chtěl na Hradě opět vidět prezidenta, kterého zná a od kterého ví, co čekat, míní však redaktor MF Dnes Ondřej Leinert. „Ukazuje se, že politická zkušenost je důležitá,“ řekl. „Viděli jsme to v televizních debatách. Přestože byl Drahoš fakticky připraven, měl v naprosté většině pravdivé výroky, při útocích nepůsobil úplně autenticky, zatímco Zeman působí přirozeně,“ podotkl.
Neuspěl proto Drahoš jako změna? Sice heslo měl na billboardech, ale podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka nebylo jasné, co to znamená. „Změnu pro voliče Zemana symbolizoval sám Zeman. Jsou to voliči, kteří se z velké části vymezují proti současným poměrům – liberální demokracii, o níž jsou přesvědčeni, že jim moc nepřináší, EU, na kterou jsou naštváni, protože jim někdo řekl, že nám sem chce přivést deset tisíc uprchlíků. Zeman tak znamenal změnu, že toto ne. Je to paradoxní,“ přiblížil Honzejk.
Leinert připouští, že když ve sněmovních volbách hrála roli změna, měly sice úspěch nové strany, ale také měly výrazné lídry a dokázaly probouzet emoce. „U Drahoše jsem je neviděl,“ upozornil.
Oslovil Drahoš dostatečně voliče svých soupeřů z prvního kola?
„Volby ukázaly, že v české společnosti je obrovská míra frustrace. Zemana volili lidé méně vzdělaní, méně vydělávající, žijící v regionech, které byly do jisté míry zapomenuty,“ dodal Honzejk.
Pečínka ale upozorňuje, že Drahošovým problémem nebylo to, že byl neznámý na severní Moravě, ale že nedostatečně zvítězil ve svých baštách. „Táhly se od Českých Budějovic, přes střední Čechy a Prahu po Liberecko a Královéhradecko. Také byly v hlavních krajských městech. Tam nedostatečně zvítězil. Hlasy se loví tam, kde jsou,“ poznamanal.
Podle Pečinky Drahoš nezískal všechny hlasy fischerovců a hilšerovců na jižní a jihovýchodní Moravě a hlasy Michala Horáčka. V Praze podle komentátora Reflexu mohl bodovat víc. „Získal v Praze tolik, co Schwarzenberg před pěti lety,“ uvedl.
I Leinert míní, že Drahošovi se úplně nepodařilo oslovit voliče dalších kandidátů. „Právě Fischer se poměrně jasně vyjadřoval jako konzervativní kandidát, který vyznává katolické hodnoty, tam Drahoš působil trochu vágně. Volič nevěděl, co od něj čekat,“ zmínil.
„Když skončilo první kolo, slyšel jsem řadu lidí, jak říkají – sečteme si to, Drahošův zisk a zisky dalších, co ho podpořili. Druhé kolo ukázalo, že tohle totálně neplatí. Nejenže byl Drahoš pro lidi typu voličů Zemana člověkem neznámým, nepopsaný list. Ale od řady přátel, kde bych očekával, že budou jednoznačně volit Drahoše, jsem slyšel, ale ho vlastně neznají. Aritmetické počty neplatily,“ řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Chybělo téma, z voleb se stalo referendum o Zemanovi, zaznělo
Honzejk pak vnímá jako klíčový bod to, kdo nadnesl správné téma pro své voliče. „Zeman měl jasnou zprávu pro druhé kolo, která byla na billboardech, kterými oblepil celou republiku – to heslo stop imigrantům, stop Drahošovi, tato země je naše, volte Miloše Zemana. Bylo to podpásové, částečně lživé, ale bylo to jednoduché a srozumitelné a padlo to na úrodnou zem u voličů, které Zeman potřeboval získat,“ popsal.
Drahoš na druhou stranu podle Honzejka neměl pro voliče, které potřeboval získat, žádné pozitivní sdělení. „Řekl jenom, že je ten, kterého budete volit, aby tam nebyl Zeman, a že je slušnější. Jenomže zprávu o slušnosti Zeman rozbil v poslední debatě, kde musel Drahoš útočit, aby nevypadal jako slaboch. Zeman toho využil, vystupoval uměřeně, státnicky a nezvykle vlídně a umenšil argument slušnosti Drahoše,“ přiblížil Honzejk. „Přišlo mi, že u Drahoše nebylo výrazné téma,“ potvrdil Leinert.
Blíží se to k názoru Pečínky, na kterého atmosféra voleb působila tak, že to není rozhodování mezi Zemanem a Drahošem, ale že se odehrává referendum o Zemanovi – jestli bude dál na Hradě. „A lidé se rozhodli, že bude. Drahoš byl okrajovou figurou,“ řekl.
