Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Sedmnáctiletému Sebastianu Weitzovi, který onemocněl leukemií, zachránil život darováním kostní dřeně neznámý člověk. Nyní se Weitz snaží motivovat ostatní, aby se zapsali do registru dárců. V Česku jich v tuto chvíli je 150 tisíc, podle lékařů je to málo. Zhruba deset procent nemocných vhodného dárce nenajde.
Sebastian Weitz dříve hrával hokej, po olympiádě dětí a mládeže v roce 2020 mu dokonce přišla pozvánka do reprezentace. Jenže poté se mu na těle objevily modřiny a měl vysoké teploty. Testy ukázaly, že má leukemii.
Mezi příbuznými lékaři vhodného dárce kostní dřeně nenašli, objevili ho v registru. Hned po propuštění z nemocnice proto Weitz začal pracovat na tom, aby se do něj zapsalo více lidí. Začal u svých hokejových spoluhráčů. „Sportovci, junioři, aby šli příkladem, protože lidé k nim hodně vzhlížejí,“ odůvodnil.
Aby člověk mohl být zaregistrován, musí absolvovat odběr krve a poskytnout kontaktní údaje do databáze registru. Zapsat se do registru lidé mohou v nemocnici, ale také na náborových akcích.
Pravděpodobnost, že bude dotyčný vybrán jako vhodný dárce, není velká. O odběr krvetvorných buněk lékaři požádají zhruba půl procenta registrovaných. „V současné době se odběr provádí ambulantně. Pro někoho, kdo je zkušeným dárcem krve, tento zákrok není bolestivý,“ přiblížila mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk Simona Hammerová.
Se zdravotníky chce Weitz vyrazit i do škol. A to na podzim, až se sám bude moci vrátit mezi spolužáky. Kdy se vrátí na led, zatím neví.
