Zemřel nejslavnější český hladovkář a signatář Charty 77 Mareček

Kyjov (Hodonínsko) - V Kyjově na Hodonínsku zemřel za dosud nejasných okolností čtyřiapadesátiletý Miloslav Mareček. Ostatky nejslavnějšího českého hladovkáře byly nalezeny 7. října v jeho domě. Pitva by měla objasnit příčinu úmrtí. Kdy by mohly být její výsledky známy, si mluvčí tamní policie Petr Zámečník netroufl odhadnout. Zdůraznil, že na místě činu se nenašly žádné zjevné stopy, které by nasvědčovaly, že Mareček zemřel násilnou smrtí. Ve svém domku bydlel sám a v podstatě s nikým se nestýkal.

Policejní hlídka prohledala dům na popud Marečkovy matky Jarmily, která sice bydlí v synově sousedství, delší čas se s ním ale nestýkala a komunikovali spolu jen zřídka: „Od února mi neodpovídal na dopisy. Asi to byla mrtvička. Našli jsme ho, jak seděl v křesle, měl rozsvícenou lampičku a hrálo mu rádio. Už tak musel být pár měsíců,“ řekla listu Naše Slovácko. 

Mareček patřil k signatářům Charty 77. Svoji nejdelší hladovku držel 90 dní. Média o ní podrobně informovala. Někteří lidé ale zpochybňovali, že vydržel tak dlouho bez jídla. První hladovku držel už v září 1989, kdy protestoval proti domovní prohlídce a zabavení řady písemností. Nejíst vydržel přes měsíc, nakonec mu byla zavedena umělá výživa a kvůli špatnému zdravotnímu stavu bylo zastaveno i jeho trestní stíhání. Do přímého konfliktu s komunismem ale přišel už dva roky předtím, když se dostal do potyčky s příslušníky Veřejné bezpečnosti. V dubnu 1988 si od soudu odnesl půlroční podmínku.

Nejdelší hladovku držel 90 dní 

Po listopadu 1989 se domáhal potrestání lidí, kteří se podíleli na jeho stíhání, a to včetně psychiatričky, jež rozhodla o násilném přerušení jeho první hladovky. Požadoval také, aby byli odhaleni a stíháni i iniciátoři takzvaného pendrekového zákona. Kvůli liknavému vyřizování svých podnětů zahájil v září 1991 druhou hladovku, nejedl tehdy 44 dní. Přerušenou hladovku obnovil a držel ji od 25. prosince 1991 do 30. března 1992 a od 1. května do 18. července 1992.

Marečkovými podněty se bez výsledku zabývala prezidentská kancelář i Parlament. Postupně zanevřel na společnost a uzavřel se před okolím v domku v Kyjově, který celý polepil plakáty se svými prohlášeními. V roce 1994 se vzdal českého občanství a později vedl dlouhodobý spor s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou kvůli neplacení zdravotního pojištění. Kauza vyústila v roce 2004 v konflikt s městskými strážníky, kvůli kterému byl Mareček odsouzen na deset měsíců za nedovolené ozbrojování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 35 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 2 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 3 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 8 hhodinami
Načítání...