Zemědělský fond začne proplácet dotace Agrofertu. Prý neexistuje právní důvod pro jejich zadržení

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Rozhodnutí se týká dvou projektů dohromady za 51,2 milionu korun. Ve čtvrtek to oznámili zástupci fondu.

Podle fondu neexistuje legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací, nemůže je tak neproplatit, aby se nevystavil riziku žaloby ze strany Agrofertu. Dotace schválené od loňského srpna fond kvůli předběžné opatrnosti zatím nadále proplácet nebude.

„Právní názor SZIF byl následně potvrzen externím právním posudkem, interním právním posudkem a zároveň i právním stanoviskem příslušného ministerstva. SZIF má v současnosti za prokázané, že neexistuje legitimní právní důvod pro zadržování dotací schválených po 9. 2. 2017 společnostem koncernu Agrofert, a proto musí SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře a nadále bez existence právního důvodu nezadržovat zmíněné dotace, aby se nevystavil riziku právní žaloby ze strany koncernu Agrofert,“ uvedli zástupci fondu.

Premiér Babiš ve čtvrtek uvedl, že posun nebude komentovat. „Já s tou firmou nemám nic společného, dal jsem ji dosvěřenského fondu. Proto se k tomu nebudu vyjadřovat, protože o tom nic nevím a ani mě to nezajímá,“ konstatoval.

Dotace schválené od loňského srpna fond kvůli předběžné opatrnosti zatím nadále proplácet nebude. Podle generálního ředitele fondu Martina Šebestyána se totiž musí vzít v úvahu, že tehdy začalo platit přísnější finanční nařízení Evropské komise o střetu zájmů.

„Ve vztahu k tomuto finančnímu nařízení i nadále zůstává povinnost SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře, tedy setrvat v režimu předběžné opatrnosti a dotace schválené od 2. 8. 2018 nevyplácet,“ dodal.

Podle Agrofertu probíhá čerpání dotací podle příslušných zákonů

Podle mluvčího koncernu Karla Hanzelky firma tento vývoj vítá, potvrzuje se podle něj, že veškeré čerpání dotací odpovídá příslušným zákonům a předpisům. „Jsme přesvědčeni, že ke stejnému závěru dojdou úřady ve všech případech, které se týkají naší společnosti,“ uvedl Hanzelka.

Fond o zastavení proplácení dotací rozhodl letos v červnu. Agrofertu bylo ze SZIF od roku 2012 do konce letošního dubna vyplaceno zhruba 6,5 miliardy korun. Loni získal holding na nárokových dotacích dohromady 1,5 miliardy korun, což je o 200 milionů více než o rok předtím.

Z výroční zprávy společnosti vyplynulo, že důvodem navýšení byly akvizice zemědělských firem, díky kterým se zvýšil rozsah zemědělské půdy a počty zvířat, na které firma dotace čerpala. Zisk před zdaněním Agrofertu klesl minulý rok o 559 milionů na 1,776 miliardy korun.

Česko čeká na výsledné znění auditních zpráv ze strany Evropské komise k možnému střetu zájmů premiéra. Podle pracovní verze uniklé do médií má Babiš na Agrofert stále vliv. Stát by kvůli tomuto střetu zájmů při čerpání fondů mohl vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Babiš dlouhodobě odmítá, že by měl na svůj bývalý podnik stále vliv. Česko podle něj žádné peníze Bruselu vracet nebude.

První z konečné verze auditů už je podle serveru Neovlivní hotová, nyní se překládá do češtiny a poté zamíří do Česka. Týká se regionálních fondů. Audit, který se zabývá zemědělskými dotacemi, ještě dokončen není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Déšť a obleva zvedly hladiny některých toků na povodňovou bdělost

Déšť a tající sníh zvedly v pondělí ráno hladiny toků v Česku na sedmi místech na povodňový stupeň bdělosti. Zvýšené průtoky byly zejména pod horami na severu. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Před vzestupem hladin v pásu území od severu Čech přes Vysočinu na jih Čech meteorologové varovali. Pršet má podle nich do úterý, od středy se vyjasní.
06:04Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 28 mminutami

VideoČekání na magnetickou rezonanci se má zkrátit, dodatky smluv ruší dosavadní strop

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává kratší čekání na magnetickou rezonanci. V současnosti rozesílá do nemocnic dodatky smluv, kterými ruší strop na počet poskytnutých vyšetření. Šéfové zdravotnických zařízení krok vítají, navýšení objemu výkonů ale dle nich bude záviset i na personálních kapacitách. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka platí pojišťovna za vyšetření na magnetické rezonanci v akutní lůžkové péči zhruba 1,4 miliardy korun. Zrušením regulace očekává uvolnění dalších 150 milionů. Ostatní pojišťovny se v tomto roce zatím plánují držet úhradové vyhlášky beze změn.
před 58 mminutami

VideoVláda je pro rozšíření EU o balkánské země, Češi jsou skeptičtější

Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že je pro přijímání zemí západního Balkánu do Evropské unie. Řekl to šéf tuzemské diplomacie Petr Macinka (Motoristé) při setkání s černohorským protějškem Filipem Ivanovičem. Většina Čechů si ale podle průzkumu rozšiřování Unie nepřeje. Česko je dokonce druhou nejskeptičtější zemí sedmadvacítky. Snazší cestování mezi svými dvěma domovy by uvítali i lidé přejíždějící mezi Balkánem a Českem. Počkat ale musí nejméně dva roky. Pak by se k sedmadvacítce mohla připojit právě Černá Hora, která je v přístupových rozhovorech nejdál.
před 1 hhodinou

Objednali si zapálení domu, aby získali miliony. Pojistných podvodů přibývá

Tuzemské pojišťovny hlásí nárůst podvodů. Jejich odhalením nepřišly o rekordní zhruba dvě miliardy korun. Podle asociace pojišťovny řešily loni skoro tři miliony událostí. Prokázaným podvodem byl každý čtyřstý případ. Jednoho se dopustili například dva manželské páry, z nichž jeden po tom druhém chtěl, aby zapálil dům na severu Moravy.
před 1 hhodinou

Pavel jmenuje kandidáta Motoristů Červeného ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenuje kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí. Zhruba po dvou měsících se tak zkompletuje kabinet Andreje Babiše (ANO) a zanikne pověření šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé), aby řídil i ministerstvo životního prostředí. Po jmenování Babiš Červeného uvede do funkce.
před 3 hhodinami

Meteorologové opět rozšířili výstrahu, toky se mohou vzedmout na více místech

Meteorologové rozšířili dřívější varování před vzestupem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Mandava ve Varnsdorfu večer překročila první povodňový stupeň a možná stoupne na druhý. Rozvodnit se v noci mají i další toky, ČHMÚ tak znovu rozšířil dřívější výstrahu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 11 hhodinami
Načítání...