Prezident Miloš Zeman vetoval zákon o střetu zájmů. Norma má omezit podnikání členů vlády. Poslanci ji schválili na konci listopadu. Firmy ministra financí Andreje Babiše (ANO) by se v případě platnosti zákona nemohly ucházet o nenárokové dotace nebo veřejné zakázky. Babiš veto prezidenta uvítal.
Zeman vetoval „lex Babiš“. Bude-li přehlasován, hodlá jít k soudu
8 minut
Události: Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů
Zeman už dříve uvedl, že se zákonem nesouhlasí, zároveň ale tehdy tvrdil, že novelu pravděpodobně vetovat nebude. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka nynější rozhodnutí odůvodnil tím, že je norma v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a zasahuje do svobody jednotlivce. Pokud sněmovna veto přehlasuje, je podle Ovčáčka prezident připraven obrátit se na Ústavní soud.
Prezident veto v dopisu předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) zdůvodnil mimo jiné i tím, že novela obsahuje poslanecké pozměňovací návrhy. „Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty,“ uvedl.
Podle Zemana navíc z rozpravy ve sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. „K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže,“ napsal Hamáčkovi.
Babiš: Začal jsem stranám ohrožovat kšefty
Babiš Zemanovo veto uvítal. Uvedl, že se ho všechny ostatní strany snaží dostat zákonem z politiky: „Zákon není koncipovaný obecně, ale je napsaný proti jedinému člověku, který začal ohrožovat kšefty tradičních politických stran, tedy proti mé osobě.“
Předseda ANO i jeho hnutí považují stejně jako Zeman normu za protiústavní. „Odepírá mi právo vlastnit, mění pravidla uprostřed hry a diskriminuje mě,“ uvedl Babiš.
GALERIE
Zeman vetoval "lex Babiš"
Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek už po schválení předlohy řekl, že se obrátí na Ústavní soud: „Zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie.“
Sněmovna zřejmě veto přehlasuje
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale na Twitteru uvedl, že veřejný zájem je nutno chránit. Ministři by podle něj neměli podnikat a vlastnit média. „Lidé, kteří zastávají vysokou veřejnou funkci, musí strpět určitá omezení,“ dodal na tiskové konferenci po jednání vlády.
Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka má prezident právo zákon vetovat. Stejně jako Sobotka ale předpokládá, že sněmovna veto přehlasuje. Předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD) rozhodnutí Zemana překvapilo.
Vždy v minulosti, zejména když byl premiérem, zastával Miloš Zeman názor, že potřebujeme regulační mechanismy proti šedé ekonomice a zneužívání pravomoci veřejných činitelů. Není možné vyloučit, že motivace k jeho rozhodnutí souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které v poslední době rozvíjí s Andrejem Babišem. Pokud takový postoj souvisí s nadcházejícími volbami, je to pro naši zemi nešťastné.
Poslanci budou o normě opětovně rozhodovat v lednu. Hamáček předpokládá, že v prvním týdnu řádné schůze, která začíná 10. ledna. Vzhledem k výsledkům předchozích hlasování je pravděpodobné, že sněmovna veto zvrátí. Pro normu bylo v listopadu 125 ze 174 přítomných poslanců, proti hlasovalo 42 z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Fiala: Společnost se před zneužíváním moci musí chránit zákonem
Předseda ODS Petr Fiala v reakci uvedl, že rozhodnutí Zemana dokládá jeho sbližování s Babišem. „Dosud nikdy nedocházelo k takovému zneužívání výkonné moci k podpoře vlastního podnikání, jako se to děje nyní,“ uvedl se slovy, že zákon je univerzální. „Platí pro všechny v podobném postavení. Dříve se bylo nutno rozhodnout, zda budu podnikat, nebo se podílet na řízení státu. Dnes to respektováno není, společnost si proto svou ochranu před zneužíváním moci musí vynutit zákonem.“
GALERIE
Opozice k vetu "lex Babiš"
Stejný názor má i místopředseda TOP 09 Martin Plíšek, který do zákona prosadil omezení dotací a zakázek: „Tímto se zcela naplno projevilo spojenectví Miloše Zemana a Andreje Babiše, který ho nedávno navštívil a žádal vetování zákona o střetu zájmů.“ Stejně jako předseda TOP 09 Miroslav Kalousek doufá, že sněmovna v lednu veto přehlasuje.
Podle místopředsedy komunistů Jiřího Dolejše může o ústavnosti „lex Babiš“ rozhodnout jen Ústavní soud. Soudí, že poslanci KSČM normu potvrdí.
Také bych si přál, aby zákon neexistoval, protože veřejné mínění by nikdy nedovolilo takový konflikt zájmů, takovou kumulaci moci. Pokud jsme se ale dostali do situace, kdy to veřejné mínění akceptuje díky tomu, že mediální trh není zcela svobodný, tak prostě zákon je minimum morálky a aspoň zákon má říkat, že něco takového není slušné.
Norma by se dotkla všech Babišových firem
Podle zákona o střetu zájmů by se členové vlády a mnoho dalších funkcionářů, kteří ve společnosti drží nejméně čtvrtinový podíl, nemohli ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví.
Zákon jim také zakazoval provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. O internetových médiích se ovšem zákon výslovně nezmiňuje. Účinnost tohoto omezení se ale měla týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. Z ledna se totiž posouvala na září.
obrázek
Úprava ohledně médií předpokládala, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se měla týkat například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků či dalších veřejných funkcionářů.
Od září měla také platit povinnost předkládat majetková přiznání už při vstupu do politiky. Rozšířil se i okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce.
- KONCERN AGROFERT HOLDING nyní sdružuje více než 250 subjektů. Mezi nimi například:
- Chemický průmysl - DEZA, Fatra, Lovochemie (největší výrobce hnojiv v Česku), Synthesia, PRECHEZA
Lesnictví a dřevařství - Uniles, Wotan Forest
Média - Mafra, Stanice O (ÓČKO), LONDA (Rádio Impuls, RockZone)
Potravinářství - Kostelecké uzeniny, Krahulík - Masozávod Krahulčí, Mlékárny Hlinsko, Olma, Penam, Vodňanská drůbež, ČESKÁ VEJCE CZ
Zemědělství - Oseva, Tajba, Drůbežárny Osík, Agropodnik Hodonín
Obnovitelné zdroje a paliva - Ethanol Energy, Preol (největší tuzemský zpracovatel řepky a výrobce biopaliv), Agropodnik Domažlice
Ostatní firmy patřící Agrofertu - Agrotec (největší zdejší prodejce nákladních aut a zemědělských a stavebních strojů), FARMTEC, Logistics Solution - KOSTELECKÉ MASO UZENINY (neplést s Kostelecké uzeniny, a. s.)
- - firma bez zaměstnanců a dceřiných společností, která slouží pouze ke správě majetku
- SYNBIOL (v roce 2014 vyčleněn z Agrofertu)
- - sdružuje 40 dceřiných a vnukovských společností
- klíčovými společnostmi ve struktuře SynBiolu je Hartenberg Holding a IMOBA (Babiš jejím prostřednictvím vlastní například farmu Čapí hnízdo) - Investiční fond Hartenberg Holding (Babiš je většinovým vlastníkem. Řízení fondu se neúčastní, dává ale souhlas k investicím.)
- - prostřednictvím fondu Babiš ovládá společnost FutureLife, která pod sebou koncentruje veškerý zdravotnický byznys postavený především na síti reprodukčních klinik, kterých v Čechách vlastní deset (např. Reprofit, Gennet, Iscare)
- pod fond spadá například i síť laboratoří Vidia – Diagnostika a Gennet Lab, gynekologická klinika Gyn Centrum nebo poliklinika Dům zdraví ve Velkém Meziříčí - IMOREP, IMODIM a EXOREP
- - tři francouzské společnosti vyčleněné z Agrofertu. Přes Exorep Babiš vlastní svou luxusní michelinskou restauraci Paloma v městečku Mougins
- Zdroj: Hlídací pes