Zeman vážně uvažuje o milosti pro Kajínka odsouzeného na doživotí

3 minuty
Reportáž: Zeman zvažuje milost pro Kajínka
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman vážně uvažuje o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi, který byl za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus vraždy odsouzen k doživotnímu trestu. Podle prezidenta je Kajínek ve vězení dlouho a existují pochybnosti o jeho vině. Řekl to občanům Čáslavi a Benešova při své návštěvě Středočeského kraje.

Zeman se ke Kajínkovi vyjadřuje dlouhodobě. V lednu 2013 se v pořadu televize Prima vyslovil pro obnovu řízení s Kajínkem u jiného než plzeňského soudu, o dva roky později při vysílání z lánského zámku to zopakoval. Loni připustil, že si vyžádal Kajínkův trestní spis, ovšem podtrhl, že milost mu nedá. Nyní se situace proměňuje. 

„Řekl jsem ,vážně uvažuji‘, ale to znamená hodně,“ podotkl Zeman, když se čáslavské náměstí souhlasně roztleskalo. Podotkl, že pochybnosti o Kajínkově případu veřejně vyjádřil už v roce 2001 dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se ještě jako ministr spravedlnosti se spisem seznámil. Při uvažování o Kajínkově propuštění chce Zeman studovat všechny podklady, které se kauzy týkají.

Zeman rovněž připomněl, že při nástupu do funkce požádal tehdejší ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou o přezkoumání Kajínkova procesu tak, že by byl odňat plzeňskému soudu a přeložen jinam. „Paní ministryně Válková byla mezitím odvolána, takže k tomu nedošlo,“ dodal. Loni na Plzeňsku opět při setkání s občany oznámil, že ministr Robert Pelikán (ANO), který nastoupil po Válkové, měl vůči obnově Kajínkova procesu vyhraněně negativní stanovisko.

Na ministerstvu leží 88 žádostí o milost pro Kajínka

Pro udělení milosti ale není Pelikánovo odmítání překážkou. Zeman sice po nástupu do funkce převedl pravomoc provádět řízení o milostech na ministra spravedlnosti (argumentoval tím, že tuto pravomoc pokládá za „zbytečně monarchistický prvek“), o milosti ale může nadále rozhodnout sám. V Ústavě, která mu to umožňuje, totiž ke změně nedošlo.

„Žádosti o milost týkající se pana Kajínka jsme na Hrad nepostupovali, nicméně to panu prezidentovi nebrání milost udělit z vlastního rozhodnutí,“ doplnila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Na úřad (zastupující prezidenta) se sice ve věci Kajínek lidé skutečně obracejí – spravedlnost drží už 88 žádostí o milost, a to i od vězňových příznivců, kteří věří v jeho nevinu – ministerstvo tyto prosby ale Hradu nepředávalo, protože nesplňují prezidentovu podmínku. Miloš Zeman totiž v lednu 2015 prohlásil: „Nebudu udělovat milosti, s výjimkou případů nevyléčitelně nemocných, kteří se nedopustili závažného trestného činu.“

Rozpaky politické scény

Fakt, že nyní připouští názorový obrat, vzbudil na politické scéně rozpaky. „Byl to právě Miloš Zeman, kdo v minulosti říkal, že bude šetřit milostmi a že je bude udělovat pouze ze zdravotních důvodů,“ připomněl poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

„Pokud vážně zvažuje, že udělí milost dvojnásobnému vrahovi, pak asi získá podporu členů fanklubu Jiřího Kajínka pro svou další kandidaturu, ale myslím, že hodně ztratí u rozumně smýšlejících občanů,“ prohlásil senátor za ČSSD Miroslav Antl. Předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch potom dodal, že spíš než milost by byla žádoucí obnova procesu.

Pokud se rozhodne, je to pravomoc prezidenta, která vyplývá z ústavy. V takové věci není kontrasignace. To znamená: Je to jeho věc, je to jeho odpovědnost. Každé své rozhodnutí, které se týká milosti, by samozřejmě měl veřejnosti zdůvodnit.
Bohuslav Sobotka

Doživotí za vraždu v plzeňských serpentinách

Doživotní trest dostal Kajínek 23. června 1998. Plzeňský soud ho potrestal za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil. Vraždy si prý objednal jiný podnikatel. 

Kajínek vinu nikdy nepřiznal, policii obvinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti. Opakovaně se neúspěšně snažil o obnovení procesu. V důsledku mediálního zájmu se v případu objevila řada nesrovnalostí, později i nové svědecké výpovědi. Tři ministři spravedlnosti podali stížnost na chyby při vyšetřování. Svědkové ale naopak Kajínka obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Jako nový důkaz potřebný pro znovuotevření případu naposledy předložil posudek psychologa, který konstatoval, že Kajínkova náprava je možná a že už dokonce probíhá, což akceptovaly hned dva soudy v Moravskoslezském kraji, když mu zmírnily režim za mřížemi z nejpřísnější zvýšené ostrahy na ostrahu. Loni v srpnu ale jeho žádost zamítl i Ústavní soud

  • Jiří Kajínek byl k výjimečnému trestu doživotí odsouzen za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Vraždy si prý objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral.
  • Problémy se zákonem měl Kajínek již jako nezletilý, když se zúčastnil vykrádání bytů. Ve vězení se ocitl poprvé v roce 1982 za krádeže v rekreačních chatách. O tři roky později stanul před soudem znovu – kromě bytových krádeží měl na svědomí nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele.
  • Za majetkovou trestnou činnost byl odsouzen znovu v roce 1991, a to za ozbrojenou loupež, při níž policistům ukradl služební vůz. Za to dostal jako recidivista 11 let. Za vzorné chování mu počátkem roku 1993 byl na tři dny přerušen trest. Do věznice se už ale nevrátil a o čtyři měsíce později, v květnu 1993, podle soudu spáchal nájemnou vraždu Štefana Jandy a jeho strážce.
  • Policii trvalo půl roku, než jej dopadla. Z věznice v Českých Budějovicích se mu ale podařilo uprchnout, když při procházce přelezl zeď. Ještě týž den jej ale policisté zadrželi. Pověst útěkáře potvrdil v roce 1996, když v přísně střežené věznici ve Valdicích na Jičínsku přeřezal mříže a utekl, z věznice se ale nakonec nedostal.
  • Na hlavní stránky médií jej ale dostal útěk z přísně střežené věznice Mírov, po kterém se v roce 2000 dostal na dva měsíce na svobodu. Svým útěkem chtěl údajně dosáhnout obnovení procesu. To se mu zatím nepodařilo, ale díky mediálnímu zájmu se v jeho případu objevila řada nesrovnalostí i nové svědecké výpovědi. Romantické představy vyvolávající útěk mu navíc zajistil i početný zástup příznivců a dokonce se jeho příběh dočkal i filmového zpracování.

Zeman ve své funkci zatím udělil sedm milostí. Poslední začátkem letošního dubna muži nemocnému rakovinou, který byl odsouzen za majetkové zločiny a nedovolené ozbrojování. Už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl s dalšími senátory u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 12 mminutami

ŽivěSněmovna řeší usnesení kvůli nejmenování Turka ministrem

Sněmovna by mohla vyzvat prezidenta, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Poslanci by měli projednávat i zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině.
04:21Aktualizovánopřed 21 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 2 hhodinami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami
Načítání...