Zeman udělil desátou milost. Dostal ji člověk odsouzený za braní úplatků

Prezident Miloš Zeman udělil milost vězni s onkologickým onemocněním, který byl potrestán za zneužití pravomoci a přijetí úplatku. Jde tak o desátou milost, kterou Zeman od roku 2013, kdy je ve funkci, udělil. Jméno Hrad nezveřejnil. Podle serveru Aktuálně.cz je omilostněným bývalý starosta Hevlína na Znojemsku Drahomír Nosek, který za úplatek pomohl muži trestanému za drogový delikt vyhnout se obecně prospěšným pracím. ČT v úterý odpoledne mluvila s jeho manželkou – ta řekla, že žádnou informaci z Hradu nemají.

„Prezident republiky přihlédl k tomu, že omilostněný se řadu let léčí s onkologickým onemocněním, které vyžaduje dlouhodobou a vysoce specializovanou péči na odborném lékařském pracovišti, a prominul mu zbytek trestu odnětí svobody uloženého za trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, maření výkonu úředního rozhodnutí a přijetí úplatku,“ uvedl na webu Hradu mluvčí Jiří Ovčáček. 

Omilostněný muž podle Ovčáčka dosud vedl bezúhonný a společnosti prospěšný život a trestných činů se dopustil pouze jedním skutkem. Vzhledem k tomu, že již nevykonává veřejnou funkci, je podle Hradu recidiva obdobného skutku vyloučena.

„Prezident republiky za této situace nepovažuje za smysluplné trvat na výkonu zbytku trestu a svým humanitárním gestem tak umožnil omilostněnému napřít veškeré své síly na boj se život ohrožující nemocí,“ dodal Ovčáček.

Nosek byl odsouzen ke 2,5 roku vězení. V roce 2011 dostal úplatek od muže, který byl za drogový delikt potrestán 200 hodinami obecně prospěšných prací. Za částku, jejíž výše nebyla zveřejněna, potvrdil Probační a mediační službě, že muž trest splnil, přestože nikdy práce nevykonal. Noska usvědčily odposlechy. Původně dostal čtyři roky, opakovaně se ale odvolával, a dosáhl tak snížení trestu. Kvůli nemoci ale do vězení vůbec nenastoupil.

Podnět k posouzení žádosti o milost dostal prezident od ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO). Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc v udílení milostí proto převedl v prosinci 2013 na ministerstvo spravedlnosti. 

Většinu z dosud udělených milostí pak Zeman odůvodnil nepříznivým zdravotním stavem odsouzených. Největší kontroverze vzbudilo loňské rozhodnutí udělit milost pro Jiřího Kajínka, který si odpykával doživotí za dvojnásobnou vraždu. Naposledy Zeman udělil milost letos v březnu. Dostal ji muž, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna.

Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 8 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 8 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 9 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 14 hhodinami
Načítání...