Praha - Prezident Miloš Zeman potvrdil, že jeho řešením současné politické krize bude jmenování úřednického premiéra. Hlava státu to uvedla po jednání tripartity, člověka, kterého pověří sestavením vlády, představí na zítřejší tiskové konferenci. Mezi nejdiskutovanější jména patří ekonom Jiří Rusnok, on sám ale tuto možnost odmítl komentovat. Nepotvrdil ji ani Zeman. Parlamentní strany úřednický kabinet odmítají, preferují předčasné volby.
Zeman potvrdil: Příští vláda bude úřednická
„Zítra na tiskové konferenci oznámím jmenování nového předsedy vlády a podle ústavy si předseda vlády vybírá své spolupracovníky. Pevně věřím, že ve vládě odborníků by přímo nebo nepřímo měli být zastoupeni zástupci obou důležitých stran sociálního smíru (tzn. odbory a zaměstnavatelé),“ uvedl prezident Miloš Zeman po jednání tripartity. „Jakou formou se to stane, to bude záležet na novém předsedovi vlády.“ Prezident počítá s tím, že v případě předčasných voleb bude nový kabinet vládnout tři měsíce.
Možnost, že by řešením současné vládní krize měl být vznik úřednické vlády, prezident Miloš Zeman už naznačil ve včerejších Hovorech z Lán na Českém rozhlase (čtěte víc). Rovněž oznámil, že zvažuje čtyři osoby, které by se případně mohly ujmout premiérského postu. Jedním z hojně diskutovaných jmen je ekonom Jiří Rusnok (SPOZ), někdejší ministr financí v Zemanově vládě a stávající člen NERVu; Zeman se k Rusnokovi hlásí dodnes, během debat před prezidentskou volbou uvedl, že by si jej dovedl představit v bankovní radě ČNB.
Sám Rusnok se ke svému angažmá v pozici premiéra vyjádřit odmítl: „Nebudu to komentovat. Vůbec. Uvidíme, počkáme, co bude,“ řekl Lidovým novinám. A stejně na novinářské otázky odpovídal i prezident. „Ujišťuji vás, že Pavel Rusnok zcela určitě nebude premiérem,“ řekl jen na dotaz, zda bude pan Rusnok premiérem.
Komentátor MfD Jiří Kubík: „Vláda odborníků může být sestavena přesně podle přání SPOZ, mohou tam být i zástupci této strany. Už budou ve vládních pozicích, už budou deklarovat, že jsou připraveni plnit nějaký program.. forma volební kampaně je to výborná.“
Otázkou je, zda se úřednické vládě podaří v Poslanecké sněmovně získat důvěru. Vyjádření hlavních politických stran tomu nenasvědčují. ODS, TOP 09 a LIDEM se snaží obnovit dosavadní koaliční vládu, opozice požaduje rozpuštění Sněmovny a předčasné volby. Pro úřednickou vládu se zatím žádná se stran jasně nevyslovila.
Česko čeká třetí úřednický kabinet za dvacet let
Pokud prezident úřednickou vládu skutečně jmenuje, půjde už o třetí úřednický kabinet ve dvacetileté historii samostatného Česka České republiky. Její předseda by se tak zařadil po bok premiérů Josefa Tošovského a Jana Fischera.
Vláda Josefa Tošovského: Kabinet nestraníka a tehdejšího guvernéra České národní banky Josefa Tošovského byl do funkce jmenován 2. ledna 1998 prezidentem Václavem Havlem. Vznikl po demisi druhé koaliční vlády Václava Klause v listopadu 1997 a měl za úkol dovést Česko k předčasným volbám. Ty se konaly v červnu 1998. Ve vládě zasedli vedle nestraníků členové KDU-ČSL, ODA a ODS. Vláda podala demisi 17. července 1998, tedy necelý měsíc po předčasných sněmovních volbách. Následně byla pověřena výkonem funkce. Definitivně skončila jmenováním nové vlády premiéra Miloše Zemana (ČSSD) 22. července 1998.
Vláda Jana Fischera: Nestraník a předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer byl jmenován do funkce premiéra 9. dubna 2009 prezidentem Václavem Klausem. Celá vláda byla jmenována 8. května. Kabinet vznikl poté, co byla koncem března 2009 vyslovena nedůvěra koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) a úkolem Fischerovy vlády byla správa země do předčasných parlamentních voleb na podzim 2009. K nim ale z obav před ústavní žalobou (kvůli rozpuštění sněmovny), takže kabinet nakonec dovládl až do řádných voleb v květnu 2010, 25. června 2010 podal demisi. Definitivně skončil jmenováním koaliční vlády Petra Nečase (ODS) 13. července 2010.
GALERIE
videogallery_000232497