Zeman po zamítnutí novely jmenuje čekající profesory

Praha – Prezident Miloš Zeman jmenuje čekající kandidáty na profesory. Dekrety jim ale dá ministr školství Marcel Chládek. Po zamítnutí novely, která způsob jmenování měnila, to oznámil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman podle něj tento postup už dříve avizoval. Novelu, podle které měl vysokoškolské profesory místo prezidenta jmenovat předseda Senátu, sněmovna zamítla hned v prvním čtení. Proti hlasovalo 91 ze 149 přítomných poslanců. Prezident se chce této pravomoci vzdát po loňských sporech kolem jmenování akademika Martina C. Putny. Jenže podle poslanců, kteří vystoupili v dnešní debatě, by si měl kompetenci ponechat. Na Hradě leží 85 žádostí o jmenování profesorů.

Mezi kritiky prezidenta patřil např. předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg – podle něj by sněmovna neměla přistoupit na vydírání, když si prezident vzal vysokoškolské učitele jako rukojmí. Za zbytečnou označil novelu nezařazený Jiří Pospíšil. Upozornil na to, že prezident by se taky mohl do budoucna rozhodnout, že nebude jmenovat generály, soudce nebo předsedy soudů.

Komunista Miroslav Grebeníček zase podotkl, že přímá volba vymezení prezidentových pravomocí nezměnila a hlava státu je povinna tento stav respektovat. Kandidáti na profesory jsou podle Grebeníčka vystaveni „nepochopitelné samolibosti hlavy státu“. 

Poslanci na předloze kritizovali i to, že předseda Senátu mohl v rámci pravomoci posuzovat kvality navržených profesorů. Chládek ale zdůrazňoval, že tyto pasáže by z normy v dalším projednávání navrhoval vyjmout. Připouštěl taky širší změnu, kdy by profesory jmenoval ministr školství.  

Na jmenování teď čeká 85 kandidátů na profesory. Už včera ve sněmovně zaznělo, že za toto zdržení nemůže prezident Zeman, ale exministr školství Dalibor Štys. Návrhy prý ležely na ministerstvu asi půl roku, Štys je na Hrad poslal až ve druhé polovině ledna.

Chládek se zítra sejde s rektory, aby o situaci jednal - ve hře jsou prý čtyři varianty: profesory by jmenoval prezident, předseda Senátu, ministři školství a obrany nebo samotné vysoké školy.

Předseda Senátu Milan Štěch

„Já jsem byl od počátku názoru, že tento akt má vykonávat prezident republiky. Také jsem mu to při osobním setkání dvakrát sdělil. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny mě v tomto směru nepřekvapuje. (…) Prezident a jeho spolupracovníci se budou muset s návrhy na jmenování vyrovnat – doufám, že budou tito profesoři jmenovani.“

Původně měli profesory jmenovat ministři školství a obrany

Miloš Zeman se chce pravomoci jmenovat profesory vzdát kvůli vlně protestů, která se zvedla, když nechtěl jmenovat profesorem Martina C. Putnu kvůli jeho vystupování na pochodu homosexuálů Prague Pride. Putnovi nakonec předal jmenovací dekret ministr školství. Ministerstvo školství proto připravilo změnu zákona - původně měl profesory veřejných a soukromých vysokých škol jmenovat ministr školství a profesory Univerzity obrany ministr obrany. Nakonec ale Rusnokova vláda schválila, že má profesory jmenovat předseda Senátu.

Proti novele však vystupují vysoké školy, nelíbí se jim, že by se měl způsob jmenování měnit jen proto, že Miloš Zeman tuto funkci vykonávat nechce. Akademikům vadí i to, že novela má být schvalována samostatně, a ne jako součást chystaného vysokoškolského zákona.

„Jsem velmi rád, že parlament zastavil novelu, která byla Rusnokovou vládou předložena velmi neférovým způsobem,“ uvedl místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. O celé věci je prý nutná další diskuze, protože i uvnitř akademické obce jsou ohledně jmenování profesorů rozdílné názory. „Příští týden se sejde plénum České konference rektorů a bude také jednat Rada vysokých škol. Pak se ukáže, jaké je rozložení sil,“ dodal Bek.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 43 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, míní Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
10:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 7 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...