Praha – Obvinění a podezření, o kterých se mluvilo v souvislosti s předsedou městského soudu Janem Sváčkem, jsou podle prezidenta Miloše Zemana jen pomluvy. Vyplynulo to z šetření, které si kvůli tomu nechal provést. Prezident zároveň prohlásil, že ztratil důvěru v Nejvyšší soud. Důvodem je jeho poslední rozhodnutí ve věci tří bývalých poslanců ODS obviněných z korupce, které soud pustil z vazby. Zemanův projev v Senátu ale Sváčkovi v cestě na Ústavní soud nepomohl. Proti jeho nominaci dnes bylo 45 senátorů, pro 30. Sváček tak neuspěl už podruhé, poprvé ho neúspěšně prosazoval exprezident Václav Klaus.
Někteří senátoři, především z řad ČSSD, proti Sváčkovi od počátku vystupovali. Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) mu například vyčítal jeho kontakty s kontroverzními osobami, mezi nimiž je například podnikatel Tomáš Hrdlička. Senátor Miroslav Škaloud (ODS) se Sváčka naopak zastal. Podotkl, že s Hrdličkou se stýkal pouze pracovně, a navíc před deseti lety. Tehdy se v Praze 10 stavěly služební byty pro soudce a Hrdlička v této městské části zastával funkci místostarosty. „Pokud někoho deset let nevidím a předtím jsem ho náhodně pracovně potkal, tak se s ním srdečně nezdravím, netykám si s ním a následně nezapírám novinářům, že takového člověka vůbec znám,“ oponoval Dienstbier.
Sváček byl mezi první čtveřicí kandidátů na ústavní soudce, které Zemanovi navrhl tehdejší i dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Prezident dnes senátorům řekl, že považoval podezření za závažná, a proto Sváčka z první čtveřice kandidátů vyřadil. „Protože prezident má určité informační kompetence, zadal jsem šetření, jejichž tématem bylo prověření, zda jsou, nebo nejsou podezření pravdivá,“ dodal.
Miloš Zeman: „Všechna obvinění, která byla vznesena, se ukázala být jako nepravdivá. Česky řečeno - šlo o pomluvy. Je třeba odsoudit ty, kteří, ať už ze závisti nebo z jakýchkoliv jiných důvodů, tyto pomluvy šířili.“
Jiří Dienstbier (ČSSD): „Neříkám, že se pan Sváček nutně musel dopustit něčeho nelegálního, ale rád si užíval společenského života a kontaktů s lidmi, kteří se řadí do kategorie vlivných. Na to by si soudce měl dávat pozor, aby nezavdal důvod k pochybnostem o své nezávislosti.“
Sváčkovu kandidaturu podle Zemana plně podpořila i Soudcovská unie, na kterou se při konzultacích rovněž obrátil. Stejně se vyjádřil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který je členem Zemanova poradního sboru. Vzhledem ke ztrátě důvěry v Nejvyšší soud (NS) se pak Zeman rozhodl jeho doporučení nahradit doporučením Soudcovské unie. Podle předsedkyně NS Ivy Brožové ale Zeman nepochopil nezávislost soudního rozhodování. Její reakci najdete zde.
Stejné šetření jako v případě Sváčka si nechal Zeman zpracovat i u právníka Zdeňka Koudelky. „Je to můj dlouholetý osobní přítel, vážím si ho jako člověka, mám ho rád a obdivuji jeho odborné schopnosti. Bohužel se v šetření ukázalo, že se měrou nikoliv zanedbatelnou podílel na lednové amnestii,“ řekl Zeman. Jelikož osobně patří mezi velké odpůrce novoroční amnestie, rozhodl se, že „s lítostí, ale s hlubokým přesvědčením“ Koudelku jako kandidáta na ústavního soudce nenavrhne.
Kubera: ČSSD chtěla Zemanovi ukázat, že na něm není závislá
Jen několik hodin před dnešním hlasováním dorazil do horní komory dopis, který senátory upozorňoval na údajná bezpečnostní rizika spojená se jmenováním Jana Sváčka ústavním soudcem. Podle Sváčkových zastánců už ale nesehrál v jeho odmítnutí významnou roli. „Důvod byl spíš v tom, že sociální demokracie chtěla, aby si veřejnost nemyslela, že skáče podle toho, jak prezident píská,“ podotkl senátor Jan Kubera (ODS).
